Jde v případě Průmyslu 4.0 o revoluci, či spíše o evoluci? Tkví jeho skutečný potenciál v redikálním odvržení dosavadního přístupu a jeho nahrazení novou strategií, nebo spíše v postupném inteligentním vylepšování a modernizaci?
Záleží z jakého pohledu. Z pohledu tady a teď se jedná zcela určitě o evoluci. Není rozumné a ani reálně možné se v dnešním komplexním a provázaném prostředí výroby zbavit stávajících technologií a nahradit je zcela novými. To by znamenalo obrovské riziko a vlastně i plýtvání již vynaloženými zdroji. Při zpětném pohledu za sto let to naši potomci nejspíš budou hodnotit jako revoluci, jelikož změny jenž proběhnou v následujících deseti letech budou zcela zásadního charakteru. Největší změna totiž musí proběhnout v hlavách manažerů a v jejich schopnosti zapojovat digitální technologie do výrobních a logistických procesů.
Jaké nejdůležitější kroky (roadmap) jsou podmínkou úspěšného přechodu výrobní firmy k fungující fázi vývoje označované jako Průmysl 4.0?
Pohled na tuto problematiku může mít mnoho rozměrů a Průmysl 4.0 je opravdu komplexním tématem. Na druhou stranu je důležité umět zjednodušovat. Proto jsme připravili pětiúrovňovou stupnici digitální zralosti, která může být aplikována v různé granularitě jak na celou firmu, tak i na jednotlivé procesy či procesní oblasti.
- Úroveň 0 je úplný základ, např. ERP systém s distribucí a sběrem dat na bázi papíru.
- Úroveň 1 (Digitální obraz) je vytvoření digitálního obrazu fabriky v reálném čase.
- Úroveň 2 (Horizontální integrace) je horizontální propojování procesů s automatickou kontrolou shody, tzv. proces interlocking.
- Úroveň 3 (Vizualizace) Analýza dat využívající výstupy za účelem řízení stability procesů s intervencí člověka
- Úroveň 4 (Delegování) Sebeoptimalizující se výroba a logistika využívající algoritmy predictive learning, machine learning a umělou inteligenci.
Jaké jsou klíčové technologie podmiňující rozvoj Průmyslu 4.0? Jaké trendy digitální transformace přispívají k jeho rozvoji?
Možná, že moje odpověď bude vyzní hodně konzervativně, ale v dnešní době jsou stále základem pro digitalizaci dobře nasazené ERP a zejména pak MOM (Manufacturing Operation Management = MES+WMS+QMS+MFC+..). Tyto systémy jsou dnes stále „páteří“ digitalizace a bez nich se neobejdeme při integraci všech „cool“ technologií - od robotů přes autonomní AGV či VNA až po Location Based Services nebo Machine Learning. Co stojí za zmínku, je dlouho omílaný Cloud, teprve nyní získává svoji sílu a argumenty pro mnohem rozsáhlejší využití – těmi argumenty jsou zejména vysoká rychlost nasazení (v „hodinách“) a levné hledání nových cest metodou pokus-omyl. Pro integraci a zejména bezpečnost pak pozvolna přicházejí ke slovu řešení kategorie „API management“. Z „cool“ digitálních technologií bych pak vypíchl LBS a jeho potenciál zejména v intralogistice, umožní totiž eliminovat lidský faktor při řízení procesů a sběru dat, tato data navíc budou předpokladem pro vyšší míru nasazení machine learning.
Za jakých podmínek se mohou mobilní sítě 5G stát srdcem dalšího rozvoje Průmyslu 4,0? Jaké výzvy stojí z tohoto hlediska před poskytovateli telekomunikačních služeb?
Nejsem specialista na sítě a komunikace, pokusím se na to podívat čistě z business hlediska. Z pohledu našeho oboru - intralogistiky a výroby – nebude takovým problémem pokrytí 5G sítěmi v areálech továren a logistických center. Pro 5G sítě však bude obrovskou výzvou rapidní růst využití cloudových aplikací přímo ve výrobě i interní logistice, například pro řízení výrobního procesu cloudovým MES v reálném čase. To bude klást extrémní nároky na spolehlivost 5G sítí a zejména na odezvy systémů v max. desítkách milisekund, což může ovlivnit latence atd.
Zároveň bude důraz na průchodnost pro „upload“ vzhledem k velkému množství sbíraných dat a také třeba i ke sběru obrazových dat atd. Myslím si, že toto za nás vyřeší „předskokani“ v disciplínách jako je autonomní řízení, kam automobilky spolu s telekomunikačními společnostmi investují obrovské prostředky tak, aby bylo možné řídit nejen jednotlivá auta, ale komplexní dopravní situaci na základě dat sebraných z aut. Třeba v extrémním případě u dvou protijedoucích vozů...
Jak se chytré technologie Průmyslu 4.0 a roboti se schopností učit se projeví v logistických procesech a činnostech? Jakou roli zde budou hrát koboti?
S roboty už dnes vlastně běžně na projektech v logistice potkáváme a integrujeme je, i když jako „klasičtí“ roboti vůbec nemusí vypadat. Jsou jimi například AS/RS plně automatické sklady nebo takzvané VLS výtahové systémy. Ty mají nevýhodu, musí být uzavřené v kleci. S dědictvím současných průmyslových prostor vidím v následujících letech mnohem větší možnosti pro autonomní koboty, ať už se jedná o VZV, paletové vozíky, AGV či zcela specializovaná zařízení. Ta budou umět bezpečně koexistovat s člověkem a pro svůj provoz budou využívat nejen svoje periferie a „lokální“ umělou inteligenci, ale budou úzce integrována na systémovou infrastrukturu, ze které budou v reálném čase čerpat kromě požadavků na transport či manipulaci také data z aktuálního digitální obrazu fabriky, třeba o „dopravní situaci“.
Co znamená či bude znamenat zavedení Průmyslu 4.0 do výrobních firem zabývajících se zakázkovou výrobou? V jaké oblasti bude pro ně největším přínosem?
Zakázková výroba by vydala samostatný rozhovor, vidíme zde potenciál mnohem větších úspor než v logistice či opakovaných výrobách. Obrovským přínosem už je samotný digitální obraz fabriky a jeho vizualizace pro rozhodován člověkem, manažerem. Už jsme takový projekt realizovali v logistice zakázkové firmy vyrábějící kolejová vozidla a návratnost byla v měsících. Další potenciál je v APS plánování výroby nad tímto přesným digitálním obrazem fabriky, a to nejen pro vlastní výrobu, ale i pro plánování předvýrobních aktivit vývoje a designu produktu.
