Jen za poslední tři roky se KUPEG podílel na řešení více než tří tisíc škodních událostí v celkové výši téměř 3,5 miliardy korun. Nejvíce případů se přitom řeší u tuzemských dlužníků, ale výjimkou není ani vymáhání pohledávek na druhém konci světa. „Pohledávky vymáháme zásadně ve spolupráci s klientem, ať už případ řešíme sami nebo s pomocí inkasních agentur či právníků. Vnímáme, že jde mnohdy o velmi citlivou záležitost, proto vždy postupujeme tak, abychom nenarušili obchodní vztahy. Zároveň se snažíme, aby vymáhání bylo pro klienta co nejefektivnější a úspěšnost vymáhání co nejvyšší,“ říká Martin Fritz, ředitel oddělení Likvidace a vymáhání KUPEG. „V rámci mimosoudního vymáhání, přitom platí, je že je třeba se s dlužníkem co nejdřív spojit, a to nejen písemně nebo telefonicky, ale úplně nejlépe i osobně,“ dodává Martin Fritz.
Úspěšnost mimosoudního vymáhání totiž s postupujícím časem velmi rychle klesá a skutečnost, že se k našim specialistům na vymáhání pohledávek dostane informace o nezaplacené pohledávce mnohdy až tři měsíce po splatnosti, situaci příliš neusnadňuje. Proto pokud chcete mít slušné vyhlídky na úspěch, je vždy důležité jednat co nejdříve. To ostatně dokazují i statistiky, podle nichž se většinu pohledávek podaří vymoci do 180 dnů od nahlášení a s postupujícím se časem se úspěšnost výrazně snižuje.
Pohledávky v zahraničí
„Nejčastěji vymáhání pohledávek řešíme jednoznačně v tuzemsku, za poslední tři roky to bylo 1 700 případů v hodnotě přibližně 1,7 miliard korun, ale máme značné zkušenosti i ze zahraničí, zejména z Polska a ze Slovenska a výjimkou nejsou ani mimoevropské země. Celkem máme praxi s vymáháním pohledávek ve více než 100 zemích světa,“ uvádí Martin Fritz. Způsob, přístup či strategie vymáhání pohledávek v zahraničí je přitom od tuzemska a také Slovenska, kde se nejčastěji řeší mimosoudní cestou, často velmi odlišná. Úspěšně vymoci pohledávky v zemích, které jsou stovky a někdy i tisíce kilometrů daleko není jednoduché a bez dokonalé znalosti místního prostředí a zkušeností je jen malá naděje na úspěch. „Dlužníci jsou si oné vzdálenosti a omezených možností, jak mohou být kontaktování a upomínáni velmi dobře vědomi. Proto je ideální vést vymáhání přímo v zemi dlužníka místními lidmi, kteří znají řeč a jsou seznámeni s kulturním a sociálním prostředím dané země, což platí tím více, čím je dlužník vzdálen od věřitele.,“ říká Martin Fritz.
Pokud nemáte pojištěné pohledávky, připlatíte si
Spolupráce s inkasními agenturami v zahraničí bývá velmi efektivní, ale věřitel si ji ve většině případů bohužel také zaplatí. Pokud ovšem nespolupracuje s úvěrovou pojišťovnou. „Obecně se dá říci, že našim klientům uhradíme značnou část nákladů na vymáhání, v případě, že u nás mají pohledávku pojištěnou. Tito klienti se na nákladech podílejí jen do výše své spoluúčasti,“ upřesňuje Martin Fritz. Částka, kterou tak můžete ušetřit, rozhodně není zanedbatelná. Inkasní agentury v zahraničí většinou fungují na principu „success fee“, tedy provize z vymožené částky. Ceník je mnohdy v dvouciferných hodnotách a v regionech jako je Asie (kromě Ruska), Afrika, Blízký Východ či Jižní Amerika není výjimkou, že si agentura vezme až čtvrtinu z vymožené částky.
Naopak v Polsku se cena vymáhání pohledávek prostřednictvím specializovaných inkasních agentur pohybuje většinou v pásmu okolo tří až šesti procent. Některé polské inkasní agentury dokonce nabízejí i 0% sazbu z vymožené částky s tím, že si ponechají vymožené úroky z prodlení a jiné zase za vymožené úroky z prodlení nabízejí sazbu výrazně vyšší. Zatímco u nás se věřitel a s ním i inkasní agentura většinou spokojí s tím, že dlužník zaplatí jistinu dluhu, v Polsku je vymáhání úroků z prodlení i způsobem, jakým si inkasní agentury vydělávají. „Jak je vidět, tlak na cenu vymáhání pohledávek může vést k větší efektivitě systému. Za prvé je po dlužnících aktivně vymáhán úrok z prodlení, protože to vede k větším ziskům pro inkasní agentury, za druhé si dlužníci rozmyslí, jestli je lepší platit včas, či s výrazným zpožděním, kdy jejich úroky z prodlení budou taktéž výrazně růst,“ říká Martin Fritz.
