Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 237/2014 Sb., která specifikuje požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie koncovým spotřebitelům, konečně přesně předepisuje nutnost instalace měřičů tepla a indikátorů pro přerozdělování nákladů na vytápění. Pokud rozvody teplé vody pro vytápění vstupují do bytové jednotky či nebytového prostoru v jednom místě, vyhláška požaduje, aby bylo na místě vstupu potrubí do jednotky instalováno pracovní měřidlo spotřeby tepla. Pokud však do bytu vstupují rozvody pro vytápění na více místech, je možné instalovat buď měřič spotřeby tepla, nebo indikátor pro přerozdělování nákladů na vytápění.
„Vyhláška konečně ruší nepříjemné právní vakuum, se kterým se majitelé domů a společenstva vlastníků dosud museli potýkat. V drtivé většině bytových domů je stále možné používat indikátory spotřeby tepla, které poskytují dostatečnou přesnost pro spravedlivé rozúčtování nákladů na vytápění,“ komentuje vyhlášku Karel Vlach, obchodní ředitel společnosti Enbra, která se mimo jiné zabývá měřením a rozúčtováním spotřeby tepla. „Povinnost vybavit bytovou jednotku měřidlem spotřeby tepla tak vzniká jen tam, kde je pouze jediný vstup vnitřního rozvodu tepla. Pro bytové a zejména panelové domy se nic nemění. Mechanismus a technologie pro měření a rozúčtování spotřeby nebude nutné nijak modifikovat,“ doplnil Karel Vlach.
Vybavení bytových a nebytových jednotek přístroji pro měření tepla specifikuje § 7a vyhlášky:
Vybavení přístroji registrujícími dodávku tepelné energie
(1) V budovách se vnitřní rozvod tepla pro vytápění a vnitřní rozvod chladu vybaví v případě, že
a) vstupuje a vystupuje z bytu nebo nebytového prostoru v jednom místě, pracovním měřidlem stanoveným určeným k měření tepla nebo chladu podle zákona o metrologii v místě vstupu vnitřního rozvodu tepla pro vytápění nebo vnitřního rozvodu chladu do bytu nebo nebytového prostoru,
b) vstupuje a vystupuje z bytu nebo nebytového prostoru v několika místech,
1. zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění, nebo
2. pracovním měřidlem stanoveným určeným k měření tepla nebo chladu podle zákona o metrologii.
(2) Zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění je indikátor pro rozdělování nákladů na vytápění místností otopnými tělesy instalovaný na každém otopném tělese, indikátor instalovaný na odtokové trubce z otopného tělesa nebo přístroj se snímačem teploty vnitřního vzduchu ve vytápěném prostoru a teploty venkovního vzduchu ve dnech vytápění v otopném období s trvalým průběhovým záznamem rozdílů těchto teplot vzduchu za časový interval, kterým je počet dnů v otopném období. V budově se instalují vždy stejné typy indikátorů nebo přístrojů se snímačem teplot.
(3) V případě společné přípravy teplé vody v domě se na vstupní potrubí zásobující každý byt nebo nebytový prostor teplou vodou osadí vodoměr na teplou vodu používaný k rozdělování nákladů na společnou přípravu teplé vody v domě podle vyhlášky, kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu.
(4) Odstavce 1 až 3 se nevztahují na případy, kdy se neprovádí rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody v domě.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Pokud byla přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky instalována v budově zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, přičemž podle § 7a odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 194/2007 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, by měla být instalována pracovní měřidla stanovená, pak se tato měřidla instalují až po ukončení životnosti zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění stanovené výrobcem těchto zařízení.
