Ačkoliv NOZ výslovně předvídá přijetí zvláštního předpisu, který by status veřejné prospěšnosti upravil, senátorům vadila především krátká lhůta do účinnosti navrženého zákona a skutečnost, že by rozhodovací pravomoc příslušela výlučně soudům, což by dle jejich názoru vedlo po Novém roce k enormnímu administrativnímu i finančnímu zatížení.
Jelikož Poslanecká sněmovna byla rozpuštěna, osud návrhu zákona zamítnutím Senátem končí. Dle vyjádření stávající ministryně spravedlnosti není zvláštní zákon nutnou podmínkou účinnosti NOZ a vláda proto – na rozdíl od daňových zákonů – neplánuje přijmout tento zákon prostřednictvím zákonného opatření Senátu.
Návrh zákonného opatření nahrazující zamítnutý návrh zákona o změně daňových zákonů reaguje na zamítnutí návrhu zákona o statusu veřejné prospěšnosti tak, že zachovává stávající koncepci odečtu darů (nově bezúplatného plnění). Podmínkou tedy nebude, aby příjemce daru měl status veřejné prospěšnosti potvrzený soudem. I nadále bude podmínkou splnění účelu poskytnutí daru vymezeného v zákoně o daních z příjmů.
Zdroj: KPMG