Soudy začínají postihovat dlouho očekávaný zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. Jak ukazuje příklad společnosti Athéna, která byla soudně trestána za špatné čerpání dotačních peněz, či případ vystavení falešných dokladů ve společnosti Ronyexpress, obdobné postihy budou častější. Na živnostníky, neziskové organizace či společnosti s ručením omezeným tak nově číhá 78 možných trestných činů.
Jak upozorňují mezinárodní certifikační společnost BUREAU VERITAS a advokátní kancelář DVOŘÁK & SPOL., kromě korupce budou trestány celé firmy za prohřešky jednotlivců v oblasti krácení či neplacení daní, znečištění či ohrožení životního prostředí, porušení autorských práv, sexuálního obtěžování nebo nelegálního zaměstnávání cizinců.
Nejde o hrozbu planou
Mnohdy přitom stačí málo. „Pokud by například uklízečka v autoservisu vylila do řeky nádobu s tekutinou, kde, jak se ukáže, byla toxická odpadní látka, hrozil by společnosti trest zákazu činnosti až na 20 let,“ doplnil Lubomír Závodník, vedoucí auditor ze společnosti Bureau Veritas, která se ve spolupráci s právnickou kanceláří Dvořák a spol. zabývá prevencí odpovědnosti právnických osob. Podle Závodníka jde o nejtvrdší možný trest k danému problému, na druhou stranu vzhledem k rozhodnutí soudů z posledních dní nejde o hrozbu planou.
„Kromě finančních postihů půjde v rozsudcích i o tresty, které mohou být pro mnohé společnosti likvidační. Podle typu prohřešku může jít i o zrušení právnické osoby, zákaz činnosti či přijímání dotací a subvencí, propadnutí majetku či povinnost uveřejnění rozsudku,“ upozornil Tomáš Procházka z advokátní kanceláře DVOŘÁK & SPOL.
Přísnější je už jen právo šaría
Hlavním důvodem zvláštní právní úpravy trestní odpovědnosti právnických osob je snaha o účinné uplatnění trestních sankcí v případě, kdy z trestné činnosti profituje vedle fyzické osoby i osoba právnická. České pojetí trestní odpovědnosti právnických osob pak akcentuje i potřebu řešení situací, kdy se v důsledku složitých vnitřních rozhodovacích procesů v rámci společnosti nepodaří vypátrat konkrétního pachatele, a případů, kdy je pachatel sice odhalen, ale z důvodu nedostatku důkazů mu spáchání trestného činu nelze prokázat. Podle nového zákona může být v uvedených případech potrestána i příslušná právnická osoba.
To v praxi znamená, že pokud by se například některý ze zaměstnanců stavební společnosti rozhodl dát úplatek při výběrovém řízení, stíhána bude celá firma. Jak ale upozornila společnost Bureau Veritas, ani případy s korupcí nelze paušalizovat. „Pokud by totiž měla společnost implementovaný etický kodex, zůstane odpovědnost na tom zaměstnanci, který zákon porušil,“ vysvětlil Závodník.
Proč kriminalizace právnických osob až nyní?
Počátkem tohoto roku nabyl účinnosti zákon o trestní odpovědnosti právnických osob. Povinnost jeho přijetí byla stanovena Evropskou unií a Česká republika byla téměř posledním členským státem, který zákon o trestní odpovědnosti právnických osob neměl. Normu zákona předkládala Nečasova vláda. K průtahům však došlo mimo jiné kvůli vetu tehdejšího prezidenta Václava Klause. To nakonec bylo Poslaneckou sněmovnou přehlasováno a zákon vešel definitivně v platnost v loňském roce.
Jak předcházet riziku postihu právnické osoby?
Dodržování etického kodexu, jak se mnohé firmy domnívají, zdaleka nestačí. Je nutné doložit řádné zavedení systémového řešení prevence trestní odpovědnosti a kontrolu jeho řádného dodržování v praxi. Bureau Veritas a advokátní kancelář DVOŘÁK & SPOL. vytvořily standard Prevence trestní odpovědnosti právnických osob „TO-PO“, který snižuje riziko vzniku trestněprávní odpovědnosti a usnadní právnickým osobám identifikovat, řídit a minimalizovat riziko své trestněprávní odpovědnosti a z toho plynoucích sankcí.
