Rád bych polemizoval se zavádějícím titulkem článku, který ve výše uvedené souvislosti uveřejnil server iHNED.
První z kontroverzí je, co je výsledkem onoho českého trávení času v zaměstnání…Aniž bych chtěl komukoliv křivdit, zažil jsem množství lidí, kteří skutečně spokojeně „tráví“, ale jejich pracovní výsledek je jaksi ubohý. Zblízka jsem viděl, jak práce, kterou by jakýkoliv průměrný člověk udělal za dvě hodiny, trvala osm hodin, ale dvěma lidem, zabrala tedy dohromady hodin šestnáct. Z tohoto úhlu pohledu by si pak ony dotyčné dvě osoby zasloužily mít průměrnou pracovní dobu na osobu nikoliv kolem 168 hodin měsíčně, ale 1344 hodin měsíčně, což je nemožné i pouze teoreticky.
Druhou kontroverzí je pak míra korupce, která panuje v našem prostředí a která ho destruuje. Smutným výsledkem je, že pak systém přerozděluje méně prostředků směrem k posilování konkurenceschopnosti – tedy do kvalitního vzdělávání, budování technologií a do úspěchu v rámci mezinárodní soutěže a volného trhu. Zároveň jsou občané okrádáni v důsledku obří korupce a prostředky jsou odkláněny pomocí penězovodů konstruovanými společnými silami zkorumpovaných politiků a zločinných podnikatelů.
Třetí kontroverzí pak je skutečnost, že míra všeobjímající korupce působí vysoce destruktivně na morálku ve společnosti, což následně (v začarovaném kruhu) může být jedním z důvodů, proč mnozí chodí do práce trávit čas, namísto pracovat – s fatálními důsledky na skutečný výkon. Ve finále výše uvedená „spirála smrti“ postihne podle mého soudu šedesát až sedmdesát procent společnosti a hlavními postiženými jsou ti, jejichž pracovní výkon je extrémně velký a do práce nechodí trávit čas.
A jestliže by platil citovaný titulek na webu iHNED, že totiž Češi patří k nepracovitějším, pak tvrdím, že voják Švejk vyhrál první světovou válku.
Autor je mimo jiné i personálním ředitelem ve společnosti Digital Resources
