I přes jasnou představu, kterou máme o tom, jak Japonsko čelí veškerým úklidovým pracím a dalším nezbytným krokům k navrácení ekonomiky a i celé země do původního stavu, pořád nevíme, jaký dopad měla katastrofa na globální řetězce dodavatelů technologií. Většina analytiků se shoduje, že nedostatek klíčových komponentů se začne projevovat nejdříve ve druhém čtvrtletí, a opravdu bude znát až ve zmíněném třetím čtvrtletí. Nedostatek zmíněných součástek by mohl znamenat, že koncový zákazník si déle počká na dodávku smartphonů, tabletů a jiných podobných zařízení.
Japonské společnosti produkující technická zařízení se snaží tvrdě pracovat, aby navrátily situaci v továrnách na severovýchodě Japonska do původního stavu. Bohužel ale čelí velkým nepříjemnostem, v některých místech byly silnice i železnice doslova odplaveny a co se týče elektřiny, výpadky proudu jsou stále na denním pořádku, což může provoz fabrik nejenom znepříjemnit, ale i úplně znemožnit. Přesto má země i nadále zásadní význam pro globální elektronické dodavatelské řetězce.
Továrnu spláchla tsunami
„I když se výroba stále více přesouvá do Číny, Jižní Koreje a dalších lower-cost (nízkorozpočtových) trhů, v Japonsku je více než 40 továren vyrábějících významný světový podíl počítačů, smartphonů a kompontentů k nim,“ uvedla výzkumná agentura Canalys ve zprávě. Canalys dále vyjmenovává baterie, paměťové flash disky, čipy, displeje a další součástky, ale uvádí, že nejhorší dopad má situace na velké technologické řetězce. Například Apple Ipad 2 je sice finálně sestavován v Číně, ale velká část komponentů k jeho kompletaci se vyrábí právě pouze v Japonsku.
Dalším příkladem je továrna Sony v Sendai, která jako jediná na světě vyrábí SxS flash karty pro řadu videokamer. Továrnu spláchla vlna tsunami a společnost ale doteď nebyla schopná říci, kdy provoz znovu obnoví.
Podobná situace je v továrně Shin-Etsu Chemical´s Shirawaka, která produkuje asi jednu pětinu světové výroby dvanáctipalcových křemíkových destiček, suroviny nezbytné pro výrobu čipů. V Shin-Etsu se také intenzivně pracuje na obnově provozu, ale situace je stále nejasná. Totéž platí pro společnost Mitsubishi Gas Chemical, vyrábějící speciální pryskyřici. Tam by se měl provoz v továrně obnovit ještě tento měsíc, ale produkce bude asi na čtvrtinovém objemu ve srovnání se stavem před katastrofou. Pravdou je, že velká většina elektronických zařízení potřebuje čipy a nedostatek těchto komponent logicky způsobí určitá zpoždění výroby. Proto japonské společnosti očekávají, že katastrofa bude mít znatelné důsledky na jejich výdělky.
Příštích několik týdnů rozhodne
Nedostatek velkého počtu součástek ovlivňuje tolik různých podnikatelských odvětví, že se řada analytiků přiklání k myšlence, že i velká snaha Japonska dostat se na úroveň před zemětřesením nezachrání globální řetězce dodavatelů technologií od pocitu silného dopadu katastrofy.
„Věříme, že následky na celkové dodávky elektronických výrobků budou jen do konce druhého čtvrtletí,“ řekl Eric Chen, analytik společnosti Daiwa Capital Markets. Daiwa očekává, že přinejmenším ceny budou pro řadu materiálů a komponent růst, a některé z těchto nákladů mohou být přeneseny na spotřebitele. Svět by měl získat lepší přehled o tom, jaký bude mít katastrofa v Japonsku vliv na globální dodávky elektronických zařízení v průběhu příštích několika týdnů. Finanční rok pro japonské firmy skončil 31. března. Management jednotlivých firem bude muset v příštích týdnech vlastníky přesvědčit o přijatých opatřeních vedoucích k rychlému obnovení provozu, respektive zhodnotit dopad sníženého výkonu.
Zemětřesení 11. března 2011 bylo vůbec největší zaznamenané v Japonsku. Odhady nákladů na nápravu škod způsobených záchvěvy půdy a následnou vlnou tsunami se pohybují v řádech stovek miliard dolarů a počet obětí se od pohromy neustále zvyšuje. Je hlášeno přes 11 tisíc mrtvých a cca 16 tisíc pohřešovaných.
Ze "sesterského" amerického CFO Worldu přeložila stálá spolupracovnice redakce Sandra Šubertová
