Platové rozdíly mezi muži a ženami jsou celosvětovým problémem a označuje se jako „gender gap“. Téměř všude na světě je průměrný plat mužů vyšší než průměrný plat ženy. Tento fakt je do velké míry způsoben skladbou profesí, které ženy vykonávají, protože jsou většinou hůře finančně ohodnocené. Rozložení žen do mzdových pásem se proti mužům značně liší. Vyšší procento žen vykonává práci, která spadá do nižší příjmové skupiny, zatímco vyšší procento mužů vykonává práci, za niž dostávají nejvyšší mzdu na trhu. Do velké míry to souvisí s faktem, že stále málo žen zastává manažerské pozice.
O rozdílech v odměňování v České republice se ví, méně se mluví o konkrétních číslech a ještě méně je vidět nějaká konkrétní akce, která by vedla k nápravě. Přitom čísla hovoří jasně: podle statistiky portálu platy.cz je tento rozdíl 30,4 % v Praze a 25,0 % mimo hlavní město. Nejvýznamnější vliv na kariérní růst mají volba povolání a ambice, personální agentury ale radí, aby se ženy na žádné pozici nebály vyjednávat o výši mzdy.
Z budování kultury založené na rovnosti by ale mohli těžit všichni, jak ukázal mezinárodní průzkum Accenture. „Ve společnostech s firemní kulturou, která umožňuje rozvoj ženám, se daří i mužům. Taková kultura je tedy přínosem pro obě pohlaví,“ řekla Julie Sweet, výkonná ředitelka Accenture pro Severní Ameriku.
Veřejný sektor
Při zkoumání stavu v České republice se ukazuje, že v otázce rovných příležitostí je státní správa o krok napřed oproti soukromému sektoru, alespoň pokud se týká rovnosti odměňování za stejnou práci. České úřady se navíc inspirovaly zahraničním trendem auditů genderové diskriminace. Analýza pracovišť uskutečněná společností BDO ukázala, že státní správa je výrazně feminizovaná. Pracuje zde totiž zhruba 90 % žen oproti 10 % mužů. Ti sice častěji obsazují vedoucí pozice, kariérní postup je ale podle auditu pro všechny rovný. Malé rozdíly nastávají v odměňování a na srovnatelných pozicích mají muži v průměru o 5 % vyšší plat. Oproti komerční sféře jsou proto rozdíly mnohem menší, kde je podle statistik ministerstva práce a sociální věcí rozdíl až 22 %.
Otázka diskriminace se netýká pouze počtu mužů a žen na konkrétních pozicích, ale i různé výše odměňování za stejnou nebo velmi podobnou práci. „Je pravda, že na vedoucích pozicích se častěji objevují muži, přístup ke kariérnímu postupu je ale pro všechny rovný. Na zkoumaných úřadech nebyla diskriminace objektivně zjištěna, a to ani v oblasti odměňování, kde je zjištěný pětiprocentní rozdíl statisticky nevýznamný,“ uvádí Miroslav Kvapil z BDO.
Vliv žen na ekonomiku
Důsledkem přetrvávající genderové nerovnosti v naší podnikové sféře je i to, že v Česku mají ženy menší vliv na ekonomiku než v jiných evropských zemích, jak například ukázal index BIWI (Bisnode Index of Women Influence) společnosti Bisnode. BIWI porovnává jednotlivé země podle vlivu žen na jejich ekonomiku. Vliv se měří podle čtyř základních parametrů – podílu vlastněných firem pod vedením žen na celkovém počtu organizací v každé zemi, jejich podíl na počtu zaměstnanců, obratu a čistém zisku. Z jedenácti hodnocených zemí mají největší vliv na místní ekonomiku ženy ve Slovinsku, Maďarsku, Rakousku a Německu. Slovensko, Švýcarsko a Česká republika jsou na opačném konci. České majitelky firem se ale zcela propadly v dalších sledovaných parametrech, tedy podílu počtu zaměstnanců na celkové zaměstnanosti stejně jako na podílu obratu a zisku. „To znamená, že české ženy ovládají spíše malé firmy, které navíc vykazují nižší tržby i zisky. Jiná analýza Bisnode ukázala, že společnosti řízené ženami vykazují nižší ziskovost, ale
