Nové záchranné balíčky, nejistota ohledně vývoje v Řecku, Itálii a Francii a vyhlídky horšího ekonomického vývoje v roce 2012 zvyšují obavy evropských spotřebitelů. Toto je jedno ze zjištění průzkumu spotřebitelského klima GfK v Evropě, které předkládá přehled vývoje ekonomických očekávání, očekávaných příjmů a ochoty nakupovat mezi spotřebiteli v Rakousku, Bulharsku, České republice, Francii, Německu, Řecku, Itálii, Polsku, Rumunsku, Španělsku a Velké Británii. Těchto 12 zemí představuje přibližně 80 % celkové populace 27 členských států EU.
Podzim byl v Evropě bouřlivý. Za prvé, spekulace o platební neschopnosti Řecka byly stále horlivější a Řecko potřebovalo multimiliardovou pomoc Evropské unie, aby dosáhlo svých rozpočtových cílů. Současně byl úpadek řecké ekonomiky větší, než se zpočátku předpokládalo. Také Itálie byla zatažena do hluboké krize zadluženosti. Důsledkem toho byly nové mezinárodní záchranné balíčky připraveny rychleji, aby mohly být použity, kdyby se nadměrně zadlužené země staly insolventními. Po dlouhých jednáních bude Řecku snížen jeho dluh, odpovídající soukromému sektoru, snížen nejméně o 50 %. Dále byla pozornost zaměřena na Itálii, zvláště na finanční trhy. Důsledkem značného mezinárodního tlaku ministerský předseda Silvio Berlusconi rezignoval. Nahradil ho Mario Monti a koalice tří největších politických stran Itálie. Nejistota na finančních trzích, ve vládách a celé populaci opět vzrostla, když ratingová agentura Standard & Poor’s pohrozila snížením ratingu Německa a 14 dalších evropských zemí začátkem prosince. Navíc ekonomové snížili předpoklad růstu pro nadcházející rok.
Tento neklid nenechali spotřebitelé v celé Evropské unie bez povšimnutí. Nejistota, zda se více zemí podobně jako Itálie bude muset uchýlit k záchranným balíčkům a prognóza, že hospodářský růst v roce 2012 poklesne daleko více oproti počátečním očekáváním vážně ovlivnily náladu a bankovní účty evropských spotřebitelů. V průběhu tohoto vývoje se snížila ekonomická očekávání, příjmová očekávání a ochota nakupovat téměř ve všech zemích začleněných do průzkumu.
Ekonomická očekávání: Španělé překvapují mírným optimismem
Ekonomická očekávání ve většině zemí Evropské unie v posledním čtvrtletí roku 2011 výrazně poklesla. Vyhrocení krize zadluženosti, ztráta důvěry v italskou vládu Berlusconiho a obavy z celoevropské recese v roce 2012 přispěly k velké nejistotě mezi spotřebiteli a na trzích. Prognózy ekonomického růstu se snížily téměř ve všech zemích EU. Výjimkou bylo Španělsko, které bylo jedinou zemí, kde se ekonomická očekávání skutečně mírně zlepšila. Nejlepší hodnoty ukazatele má v současnosti Německo (-0,9 bodu) a Španělsko (-3,6 bodu). S výrazně nižší hodnotou je na třetím místě Bulharsko s -25,5 body. Na konci stojí Portugalsko (-54,7 bodu), Řecko (-58,6 bodu) a Česká republika (-63 bodů).
V Portugalsku ekonomický výkon za poslední rok očividně poklesl. Ve třetím čtvrtletí roku 2011 byl -0,9 % nižší ve srovnání s předchozím rokem a očekává se ještě větší pokles ve čtvrtém čtvrtletí. Podle odborníků na ekonomiku se růst v roce 2012 dále zhorší. Portugalská vláda opět snížila rozpočet pro tento rok. Především se to dotýká zaměstnanců ministerstev a veřejných úřadů a součástí je ztráta 13. a 14. měsíčního platu pro všechny úředníky a vládní zaměstnance a krácení výdajů na většině ministerstev. Avšak navzdory anebo možná z důvodu těchto drastických opatření se obyvatelstvo zdá obezřetně optimistické, že se země dostane z krize ve střednědobí. Ekonomická očekávání zůstávají na nízké úrovni, ale v posledním čtvrtletí roku 2011 se mírně zlepšila a vzrostla z -60,9 bodu v říjnu na -54,7 bodu v prosinci.
Ve Španělsku byl během minulého roku ekonomický vývoj kolísavý. Zmírněný rozmach na začátku roku 2011 se během roku postupně změnil na negativní růst. Ve třetím čtvrtletí ekonomický růst stále ještě činil 0,7 %, ale odhady naznačují, že ve čtvrtém čtvrtletí hodnota klesla na -0,3 až -0,4 %. Odborníci na ekonomiku předvídají podobné hodnoty pro první polovinu roku 2012. Očekává se také další růst nezaměstnanosti. Je nepravděpodobné, že by v blízké budoucnosti došlo ke zklidnění na trhu pracovních sil. Toto je největší problém Španělska. Spotřebitelé se domnívají, že krize ještě nedosáhla poloviny. Avšak opakovaná chvála drsných, ale úspěšných opatření Evropskou komisí zvýšila optimismus španělské populace, že bude schopna překonat krizi vlastním úsilím. Ekonomická očekávání zaznamenala nejnižší úroveň v září s -14,4 body a od té doby vzrostla na -3,6 bodu, což staví Španělsko na druhé místo mezi všemi zeměmi průzkumu.
Místní a prezidentské volby byly prvořadé v Bulharsku v posledním čtvrtletí roku 2011 a ovlivňovaly nejen politickou diskusi, ale také hospodářskou politiku. Dvě velké stávky – vlakových operátorů a největšího producenta obilí – dominovaly politické aréně téměř měsíc a způsobily značně větší ztráty, než se původně myslelo. Tyto události stimulovaly debatu o budoucím vývoji některých starších ekonomických sektorů země, ve kterých ještě nedošlo k restrukturalizaci. Vláda si stanovila cíl reformy všech těchto sektorů v roce 2012, aby se země stala robustní a konkurenceschopná také v těchto oblastech. Avšak obyvatelstvo je velmi znepokojeno hospodářskou a finanční situací v Bulharsku. Hospodářský růst ovlivňuje především vývoz do Evropské unie, který výrazně utrpěl pod vlivem nedávného zvýšení zadluženosti a rozšíření krize. Ke splnění požadavků rozpočtové discipliny se vláda pokouší udržet rozpočtový deficit co nejnižší a snížit zadluženost. Navíc, navzdory ohromným protestům vláda provedla důchodovou reformu, která zvýší důchodový věk. Spotřebitelé nevěří, že se bulharské hospodářství může distancovat od evropského vývoje, a proto očekávají pokračující pokles míry růstu v nadcházejících měsících. Ekonomická očekávání v současnosti mají -25,5 bodu, což je nejnižší hodnota od května 2009.
Očekávané příjmy: nezaměstnanost a rostoucí daně způsobují pokles ukazatele
Německo se zcela odlišuje od vývoje v ostatních evropských zemích co se týká očekávaných příjmů a ukazatel má hodnotu 34 bodů. Vzhledem k velmi potěšitelnému hospodářskému růstu se spotřebitelé domnívají, že také platy a mzdy budou v roce 2012 výrazně růst. Španělsko má opět druhou nejvyšší hodnotu ukazatele s -8,6 body, po němž následuje Rakousko s -19,7 body. Výrazný pokles příjmů stále očekávají Řekové (-65 bodů), Italové (-60,7 bodu) a Francouzi (-60,4 bodu).
V Řecku nezaměstnanost zůstala hlavním tématem ve čtvrtém čtvrtletí, jelikož během loňského roku nepřetržitě stoupala a v současnosti má hodnotu kolem 18 %. Ekonomičtí analytikové předpovídají, že v roce 2012 se vyšplhá nad 20 %. Nálada mezi obyvatelstvem zůstává na nejnižším možném bodě z důvodu řady nových úsporných opatření, krácení platů a důchodů a dalšího zvyšování daní. Většina Řeků má pouze dostatek peněz na zaplacení nejnutnějších položek. K tomu, aby se obnovila víra spotřebitelů v hospodářskou obnovu, musí být vidět známky zlepšení na trhu pracovních sil i ohledně mezd a platů. Naděje, že k tomu dojde, je v současné době velmi nízká a důsledkem toho je důvěra Řeků také malá. Ukazatel očekávaných příjmů má v současnosti hodnotu -65 bodů.
Podle obyvatelstva se hospodářská situace v Rakousku v posledních několika měsících také zhoršila, ale hodnoty to neodrážejí. Ačkoli nezaměstnanost vzrostla na 8,2 % v prosinci, byla ve skutečnosti nižší než ve stejném měsíci předchozího roku. Většina spotřebitelů se však domnívá, že v nadcházejících měsících přijde o zaměstnání více lidí. Náladu spotřebitelů také zhoršuje pokračující debata týkající se záchranných balíčků pro euro, rozhodnutí zastavit dluhovou brzdu a následné veřejné rozpočtové úspory, které je nutné provést. V prosinci byla zaznamenána hodnota ukazatele očekávaných příjmů ve výši -19,7 bodu.
Ve Španělsku nezaměstnanost také v roce 2012 nadále poroste a očekává se, že dosáhne 25 %. Počet jednotlivců platících příspěvky sociálního pojištění klesal od minulého srpna o 2 700 každý den. Nová vláda ohlásila, že ke zvýšení řady přímých a nepřímých daní dojde do poloviny roku. Navíc se k tomu přidávají přísná úsporná opatření a rozsáhlá krácení. Ve střednědobí vláda doufá posílit hospodářství prostřednictvím těchto reformních opatření. Evropská unie při několika příležitost chválila Španělsko za opatření implementovaná k překonání krize. To mělo zjevně mírně kladný dopad na náladu spotřebitelů, kteří pomalu začínají důvěřovat, že jejich úsilí pomůže zemi z krize. Je také větší naděje, že se situace na trhu pracovních sil začne v průběhu několika příštích měsíců začne mírně zlepšovat. To jistě podpoří nadcházející začátek turistické sezóny. Ukazatel očekávaných příjmů se zvýšil z -17 bodů v říjnu na -8,6 bodu v prosinci.
Ochota nakupovat: Italové vyčkávají a připravují se na horší časy
Německo je poprvé od září 2008 na druhém místě ve srovnání ochoty nakupovat ve všech zemích Evropské unie. Tenkrát to bylo Bulharsko, které zaznamenalo vyšší hodnotu. Nyní stojí před Německem s hodnotou ukazatele 27,4 bodu Rakousko s 35,6 bodu. Peněženky zůstávají nejvíce zavřené ve Francii (-29,8 bodu), Portugalsku (-44,1 bodu) a Velké Británii (- 54,8 bodu).
Situace na trhu pracovních sil ve Velké Británii se stává obtížnější, než kdykoli dříve. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2011 nezaměstnanost činila 8,3 %, což je nejvyšší míra od roku 1996. Obecně špatný stav hospodářství, zvláště vysoká inflace a velké obavy z nezaměstnanosti, omezují výdaje spotřebitelů. Ve střednědobí se vláda pokouší pozvednout náladu zaostřením pozornosti na růst spíše než na úsporná opatření a doufá, že zlepšení nálady spotřebitelů pomůže opět stimulovat ekonomiku. Teprve se uvidí v nadcházejících měsících, zda tato strategie přinese ovoce. V současnosti britští spotřebitelé rozhodně drží peněženky zavřené a podnikají větší nákupy pouze, pokud jsou nutné. Tudíž ochota nakupovat je velmi nízká s -53,8 body v prosinci, což je nejnižší hodnota od listopadu 2008.
Hospodářské hodnoty jsou v České republice v současnosti relativně dobré. V prosinci inflace činila 2,4 % a roční průměr činil 1,9 %. Zaznamenané zvýšení se přičítá zejména potravinám, nápojům a energii, jelikož zvýšení cen u těchto produktů se očekávalo z důvodu zvýšení DPH v lednu 2012. Nezaměstnanost klesla meziročně o 0,5 procentního bodu na 6,6 %, což je nejnižší míra v Evropě. Avšak důsledkem úsporných opatření vlády a zvyšování daní je skutečnost ta, že stále více domácností je ztěží schopna pokrývat náklady každodenního života. Peníze na větší nákupy prostě nejsou. Navíc ekonomičtí výzkumníci předpovídají pro rok 2012 zvýšení nezaměstnanosti, což má dopad na výdaje spotřebitelů. Ochota nakupovat zůstávala relativně konzistentní na nízké úrovni s hodnotou -13,1 bodu zaznamenanou v prosinci 2011.
Jako ve většině evropských zemí, nezaměstnanost byla také jedním z problémů v Itálii dominujícím ve čtvrtém čtvrtletí. Ačkoli nezaměstnanost 8,6 % v prosinci 2011 je relativně dobrá v porovnání s jinými zeměmi, nezaměstnanost mladých v Itálii je jedna z nejvyšších v Evropě. S hodnotou 29 % dosáhla rekordní výše. Ve třetím čtvrtletí byl meziroční hospodářský růst nulový a mírně záporná hodnota se očekává ve čtvrtém čtvrtletí. Ekonomičtí analytikové předpovídají růst mezi -0,3 % a - 0,5 % pro první pololetí roku. Navíc nová Montiho vláda zavede další tvrdá úsporná opatření. Italové se stále ještě obávají úplného kolapsu v Řecku a krachu eura, které by mělo jasně záporný dopad na jejich zemi. Dokud nebudou tyto faktory nejistoty osloveny a dokud nedojde znovu ke kladnému rozvoji ekonomiky, spotřebitelé se budou snažit peníze dávat stranou v očekávání těžších dob, spíše než je utrácet. Tudíž ukazatel ochoty nakupovat činil v prosinci -27 bodu.
O průzkumu
Výsledky jsou výtahem z průzkumu „GfK-Konsumklima MAXX“, založené na rozhovorech se spotřebiteli, které byly z pověření komise EU měsíčně prováděny ve všech zemích Evropské unie.
Na zde zmíněné země připadá následné měsíční rozdělení počtu rozhovorů:
Rakousko 1 500
Bulharsko 1 000
Česká republika 1 000
Francie 3 300
Německo 2 000
Řecko 1 500
Itálie 2 000
Polsko 1 000
Portugalsko 2 100
Rumunsko 1 000
Španělsko 2 000
Velká Británie 2 000
Zdroj: GfK
Foto: © Anton Balazh - Fotolia.com
