V roce 2018 se na světě prodalo 4 345 tun zlata, globální poptávka tak stoupla o 4,4 procenta. Podobná situace panovala i v České republice.
Nastávají „zlaté časy“?
Zlato je tradičním držitelem hodnoty pro dlouhodobé investory, a že v letošním roce patří mezi nejvýnosnější investice, potvrdil hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Vývoj od začátku letošního roku to jasně dokládá. V lednu stála trojská unce zlata 1 282 dolarů, tj. s ohledem na tehdejší kurz české měny vůči dolaru zhruba 28 900 korun, na konci léta bylo možné stejnou unci zlata prodat přibližně o 5 600 korun dráž. Cena zlata je totiž na šestiletém maximu a jeho cena atakuje hranici 1 500 dolarů za trojskou unci. Zatím je to relativně daleko k historickému maximu, které s hodnotou přes 1 900 dolarů za unci zlato dosáhlo v období mezi lety 2000 a 2012. Důvodem tehdy byly důsledky finanční krize v roce 2008 a následná dluhová krize v eurozóně.
Pozitivní efekt na růst ceny zlata má i politická nejistota, která v poslední době přece jen akceleruje. Nastala obchodní válka USA s Čínou, Británie se chystá na tvrdý brexit, eskaluje napětí na Blízkém východě a zanikla smlouva o jaderném odzbrojení. K tomu Americká centrální banka (FED) snížila úrokové sazby a mluví se o úmyslném oslabování měn kvůli podpoře exportu. Naopak možnost, že se uzavře velká obchodní dohoda mezi Spojenými státy a Čínou, může vývoj rostoucích cen komodit zbrzdit nebo i otočit.
„Jedním ze sektorů, který by mohl využít toho, že vlády chtějí utrácet peníze, které nemají, jsou komodity. Zejména pak jde o zlato, protože inflace se opět dostane do popředí jen několik čtvrtletí poté, co byla prohlášena za mrtvou,“ komentuje výhledy Ole Hansen, hlavní komoditní stratég Saxo Bank, a dodává, že také pokles výnosů dluhopisů vedený Spojenými státy je další důležitou příčinou toho, že zlato opět získává na síle. Podobně tomu nahrává i situace v Evropě, kde se velký objem nesplacených dluhopisů posunul až do negativních výnosů.
„Trhy teď vnímají jako obrovské riziko americko-čínské obchodní války. Investoři hledají bezpečí mimo dolar a papírové trhy, které jsou válkami přímo postižené. Zejména z toho důvodu vystřelila cena zlata na nová více než šestiletá maxima. Oslabení čínské měny byl elegantní způsob, jak neodpovídat na cla novými cly. Zlevňuje to čínský export, což přináší atraktivnější a levnější nákupy čínského zboží,“ tvrdí analytik společnosti Golden Gate CZ Marek Brávník.
Zlato může být kontroverzním tématem vzhledem k velmi široké skupině investorů a mnoha různým faktorům ovlivňujícím jeho cenu. Investoři jej často považují za bezpečný přístav ve chvíli, kdy panuje panika na trhu. To ale není aktuální situace, soudě podle klidného indexu VIX a amerických akcií, které dosahují všech možných maxim. Cena zlata má přitom růstové tendence, jestliže úrokové sazby klesají nebo inflace roste.
V případě zpomalení nebo recese uvidíme pravděpodobněji deflaci než inflaci, což je obecně pro ceny zlata negativní, byť ne vždycky. Jakákoliv deflace bude ale pravděpodobně jen prchavá, lze předpokládat, že obecně monetární politika posune k maximálnímu uvolňování. Centrální banky mají ale nyní menší manévrovací prostor než v předchozích cyklech uvolňování, a tak vlády patrně budou zvětšovat páku a používat více fiskálních stimulů. To může odstartovat větší inflaci, než jaká byla v období po roce 2008, kdy jsme sice zaznamenali uvolněnou monetární politiku, avšak společně s přísnější fiskální politikou.
Růst ceny zlata ale nemusí pokračovat věčně. Analytici společnost Fidelity International předpovídají, že zlato během následujících pěti až deseti let pravděpodobně vystoupá až na cenu 1 700 dolarů za unci a poté jeho cena spadne zpátky na hodnotu okolo 1 000 dolarů.
Stříbro následuje zlatý trend
Stříbro se obchoduje na 26letém minimu ke zlatu a je zde možnost růstu, zejména díky investorům, kteří zatím raději obchodují se stříbrem z krátkých pozic. Během léta cena stříbra vystoupala o pět procent na přibližně 17 dolarů za unci, a sleduje tak trend zlata. „Cena stříbrného kovu momentálně roste k loňským maximům, a jakmile prorazí jejich úroveň, je cesta nahoru otevřená. Nebylo by překvapením vidět stříbro atakovat hranici dvaceti dolarů za unci ještě v letošním roce. Přesně se tak potvrzuje, že stříbro reaguje na aktuální situaci později než cena zlata, nicméně v průběhu růstové fáze cenu zlata procentuálně předbíhá,“ vysvětluje vývoj Marek Brávník.
Radovat se mohou i sběratelé
Investoři a sběratelé, kteří v minulých letech nakoupili zlaté nebo stříbrné mince, si nyní mohou mnout ruce. Některé série se zhodnotily za posledních deset let až trojnásobně. Jedním z faktorů je právě rostoucí cena zlata a stříbra.
„Češi vidí v mincích především vhodný dárek pro všechny generace. Stále více si ale uvědomují, že jde o zajímavou investiční příležitost. Například cena mincí z poslední lunární série se pohybuje blízko cen investičních slitků. Díky vysoké poptávce a omezenému počtu vyražených kusů jejich cena však v čase rychle roste a brzy výrazně převýší cenu kovu,“ říká Libor Brůna z Golden Gate CZ.
Dnes vlastní jeden obyvatel České republiky v průměru pouze jeden gram zlata, v Německu činí tento průměr 120 g. Lze předpokládat, že nákupy zlata a zlatých šperků i sběratelských předmětů z drahých kovů u nás také porostou.
V případě stříbra zaznamenaly největší oživení retailové investice do stříbrných mincí a slitků, které meziročně stouply o 20 procent. Producenti stříbra navíc nedávno oznámili, že poptávka bude v letošním roce opět výrazně převyšovat nabídku, stříbro má tak velký potenciál dalšího růstu.
„Stříbro je v dnešní době, vzhledem k nízké ceně a širokému průmyslovému využití, nenahraditelnou komoditou. Ještě do nedávna uspokojovaly poptávku po stříbře centrální banky rozprodejem svých zásob. Většina světových ložisek je totiž za vrcholem těžby. Poptávka po stříbře se bude nadále zvyšovat, což bude tlačit cenu dále nahoru,“ komentuje situaci Marek Brávník.
Cenu mědi mohou vyhnat nahoru požadavky průmyslu
Další důležitou kovovou komoditou je měď. U Londýnské burzy kovů (LME) jsme zaznamenali nejnižší bod v hodnotě 5 750 dolarů za tunu. Cenu může zvýšit jak omezování nabídky, tak také „zelená“ politika, která reaguje na klimatickou krizi a znečišťování prostředí díky energetice založené na spalování fosilních paliv. Výsledkem ekologicky šetrné politiky tak mohou být zvýšené investice do infrastruktury, která souvisí s využíváním elektrické energie. Posun k vyšší elektrifikaci znamená, že průmysl bude vyžadovat větší objemy mědi a poptávka po této komoditě se zvýší. Logicky se to pak odrazí v ceně.
