Dosavadní úprava veřejných rejstříků je roztříštěná (je upravena v několika zákonech) a působí zčásti i výkladové problémy. V důsledku rekodifikace civilního práva se některé ze stávajících zákonů ruší a některé se transformují do jiných zákonů. Zrušen bude například obchodní zákoník, a tím i pasáž upravující obchodní rejstřík. Cílem je sjednotit v jednom zákoně úpravu obchodního a nadačního rejstříku, rejstříku ústavů (dnes veřejně prospěšných společností) a rejstříku společenství vlastníků jednotek. Mimo tento zákon zůstane úprava spolků, která bude ponechána v působnosti ministerstva vnitra.
Zákon obsahuje jak hmotněprávní úpravu všech zapisovaných údajů, tak procesní úpravu rejstříkového řízení, která je dnes součástí občanského soudního řádu. Úprava obchodního rejstříku velkých změn nedoznala; zákon však obsahuje mnohem podrobnější (kazuistickou) úpravu zapisovaných údajů, a to i ve vztahu k novým rejstříkům. Novinkou, která bude mít významný dopad v praxi, jsou nová oprávnění notáře týkající se zápisu údajů do rejstříku. Notáři budou moci provádět zápis do rejstříku elektronickými prostředky na základě podkladového notářského zápisu, respektive následného osvědčení skutečností.
Notář tak osvědčí, že byly splněny podmínky pro zápis údajů do rejstříku, buď přímo notářským zápisem (například rozhodnutí o změně zakladatelského dokumentu), anebo až následným osvědčením, pokud byly podmínky pro zápis splněny až po jeho sepsání (typicky např. v případě zvyšování základního kapitálu, kdy poté, co společníci učiní rozhodnutí, musí dojít k převzetí závazku ke zvýšení a splacení). Lze očekávat, že díky tomuto novému oprávnění notářů se podstatně zjednoduší a urychlí veškeré zápisy do rejstříku.
Zdroj: KPMG
