Zcela nová legislativa v oblasti soukromého práva přináší do života běžných občanů i obchodních společností řadu podstatných změn, z nichž některé, na které je třeba se včas připravit, jsou zmíněny níže.
Nové instituty v právu obchodních společností
Dalo by se říci, že obecně lze novou právní úpravu charakterizovat jako mnohem flexibilnější, než je úprava dosavadní.
Rozvolnění lze spatřovat například v nastavení systému řízení akciové společnosti. Kromě dnešního tradičního (tzv. dualistického) modelu představenstva a dozorčí rady si zakladatelé budou moci zvolit také model monistický, který nyní známe z fungování evropské společnosti, při kterém společnost zřizuje správní radu a funkci statutárního ředitele, který může být zároveň předsedou správní rady. Z tohoto lze usuzovat, že celé vedení společnosti tak bude moci ležet v rukou i jen jediné osoby, což může být v případě řady společností, které v současné době mají problém s personálním obsazením tříčlenného představenstva i dozorčí rady, velmi vítaným řešením.
Vedle rozvolnění úpravy řízení společnosti je další významnou změnou, která s novou právní úpravou přichází, také možnost vydání více druhů akcií, se kterými budou spojena různá práva. Tato úprava, pro kterou v současnosti mnoho subjektů míří do zahraničních jurisdikcí, tak umožní společníkům již od počátku nastavit své role ve společnosti velmi flexibilně, ať už se týká jejich hlasovacích práv či práva na podíl na zisku.
Nejen akciové společnosti budou moci od 1. ledna 2014 vydávat účastnické cenné papíry. Nový zákon o obchodních korporacích přináší i u společností s ručením omezeným možnost vtělit obchodní podíl do tzv. kmenového listu, který bude převáděn obdobně jako akcie, tedy bez zbytečných formalit.
Nová právní úprava se navíc odklání od tradičního pojetí základního kapitálu jako strážce solventnosti společnosti. Společnost s ručením omezeným tak od roku 2014 bude možné založit i s minimálním základním kapitálem ve výši pouhé 1 Kč, namísto dnešních 200 tisíc Kč. Také tato revoluční změna má zjednodušit vstup do podnikání. Neznamená to však oslabení pozice věřitelů, jak by se mohlo na první pohled zdát. Zákon o obchodních korporacích v této souvislosti klade důraz na to, za jakých okolností je možné majetek ze společnosti vyvádět. Především budou společnosti nově podléhat tzv. testu insolvence, který jim zakazuje vyplácet zisk či jakékoliv zálohy na něj v případě, že by si tím přivodily úpadek.
Známý strašák v podobě §196 a obchodního zákoníku již v nové právní úpravě v rozsahu dosavadního znění nenajdeme, nicméně zákon o obchodních korporacích, v souladu s právem Evropské unie, zavádí některé mechanismy regulující transakce mezi spřízněnými osobami. Nutnost ocenění převáděného majetku znaleckým posudkem se nově bude vztahovat pouze na případy, kdy společnost majetek nabývá od svého zakladatele či akcionáře (nikoliv již od rozsáhlého výčtu spřízněných osob, jako je tomu dnes), a to výlučně v prvních dvou letech své existence. Pokud bude chtít se společností uzavřít smlouvu (a to jakoukoliv) člen jejího orgánu, je povinen o této skutečnosti informovat dozorčí radu, případně valnou hromadu, která může uzavření takové smlouvy zakázat.
Nemalé změny čekají od 1. ledna 2014 členy orgánů obchodních společností. Smlouva o výkonu funkce nově musí obsahovat údaje o veškerých odměnách (a to včetně odměn ze zisku), které jsou členu orgánu poskytovány. V případě, že smlouvy o výkonu funkce nebudou uvedeny do souladu s novým zákonem ve lhůtě šesti měsíců ode dne jeho účinnosti, výkon funkce se automaticky stává bezplatným. S novým zákonem o obchodních korporacích přichází rovněž změna konceptu standardu péče členů orgánů, který nyní vychází z principu tzv. pravidla podnikatelského úsudku (business judgment rule), známého ze zemí angloamerické právní kultury. Členové orgánů tak, za předpokladu, že jednali loajálně, informovaně a v obhajitelném zájmu společnosti, nebudou odpovědní za případné negativní dopady svých rozhodnutí. Nová právní úprava zohledňuje skutečnost, že jistá míra rizika je v podnikání běžná, ne-li žádoucí. „Zmírnění“ standardu péče je však na druhé straně kompenzováno zpřísněním sankcí v případě, že člen orgánu přivede společnost do úpadku. Nejen, že může být na následující tři roky vyloučen z možnosti vykonávat obdobnou funkci, ale může ho stihnout také povinnost vydat veškerý prospěch získaný od společnosti za poslední dva roky.
Příprava na novou právní úpravu by se neměla podcenit
Ačkoliv nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích přinášejí do života společností řadu pozitivních změn, jejich přechodná ustanovení, která mají vyjasnit překlenutí do nové úpravy, budí u části odborné veřejnosti značné rozpaky. Zákon o obchodních korporacích výslovně stanoví, že ujednání společenských smluv, která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními zákona (tedy těmi, od kterých není možné se odchýlit), se zrušují dnem 1. ledna 2014. Počínaje tímto dnem pak mají společnosti šestiměsíční lhůtu k tomu, aby přizpůsobily své společenské smlouvy nové právní úpravě. Pokud tak neučiní, hrozí jim v krajním případě až riziko jejich zrušení rozhodnutím soudu. Pokud společnost dostojí svým povinnostem a přizpůsobí společenskou smlouvu novým donucujícím ustanovením zákona o obchodních korporacích, aniž by se podřídila zákonu o obchodních korporacích způsobem stanoveným níže, nemá dle našeho názoru zcela vyhráno. Zákon totiž stanoví, že v tomto případě se nadále na společnost budou aplikovat ustanovení stávajícího obchodního zákoníku (tj. zákona č. 513/1991 Sb.), tedy i po 1. lednu 2014. Není nutné příliš zdůrazňovat, že tato dvojakost právní úpravy s sebou přináší řadu otázek. Bude se na tyto společnosti aplikovat i nadále obávané ustanovení § 196a obchodního zákoníku? Jakými pravidly se bude řídit výkon funkce a odpovědnost členů orgánů? Jaký režim bude v tomto případě platit pro koncernové vztahy? Odborná veřejnost v odpovědích jednotná není.
Nezbývá proto než společnostem doporučit, aby se jakýmkoliv výše zmíněným pochybnostem vyhnuly, a to cestou, kterou jim zákon o obchodních korporacích otevírá – podřízení se zákonu o obchodních korporacích jako celku. Rozhodnutím valné hromady a následným zápisem do obchodního rejstříku, a to nejpozději hned k 1. lednu 2014, se společnosti vyhnou jakýmkoliv případným problémům, které v souvislosti s nejasným výkladem přechodných ustanovení nastanou, a mohly by tak podstatným způsobem zasáhnout do běžného života společnosti.
Autoři článku pracují v advokátní kanceláři Havel, Holásek & Partners: Mgr. David Neveselý jako partner a Mgr. Michaela Micková je koncipientkou
