Zrušení jednoho inkasního místa

Sdílet

V polovině března představil ministr financí Andrej Babiš opatření, která plánuje v daňové oblasti na období let 2015 a 2016.

V oblasti daní z příjmů jsou pro následující rok, tedy rok 2015, podstatné dvě informace: Zaprvé nebude ministerstvo významně zasahovat do systému zdanění příjmů, neboť chce nejprve důkladně posoudit případné koncepční změny a propočítat jejich dopad. Od roku 2015 pak nezahájí svou činnost jedno inkasní místo, jehož zřízení naplánovala předešlá vláda.

Cílem změn připravované novely zákona o daních z příjmů je odstranění nejasností vyplývajících z poslední novely zákona, která navazuje na rekodifikaci soukromého práva (úprava nemovitostí, svěřenských fondů, darování). Zákon týkající se JIM bude zrušen. Ačkoliv v materiálu ministerstva ani na tiskové konferenci nebyla explicitně zmíněna problematika odvodu z mezd, předpokládáme, že v důsledku zrušení celého zákona by neměla být od roku 2015 uskutečněna myšlenka odvodu z mezd (přesun platby pojistného na sociální a zdravotní pojištění do zákona o daních z příjmů a jejich agregátní zastropování). Ze zákona o JIM budou převzaty pouze principy související se sjednocováním základů daně a vyměřovacích základů pro veřejné pojistné. Rovněž nelze vyloučit úpravu v oblasti zdanění investičních fondů. Mezi další navrhované změny patří zvýšení slevy na druhé a další dítě, vrácení základní slevy pro pracující důchodce, omezení výdajových paušálů pro fyzické osoby-podnikatele a vypuštění povinnosti podávat daňové přiznání v případě, že zaměstnanec podléhá solidárnímu zvýšení daně.

Koncepční změny v daních z příjmů plánuje ministerstvo až od roku 2016. Bude mezi ně patřit především zrušení superhrubé mzdy a zavedení druhého daňového pásma (a tím zrušení solidárního zvýšení daně). 

V oblasti DPH se chce ministerstvo financí zaměřit především na opatření zamezující daňovým únikům. K těm náleží rozšíření uplatnění mechanismu reverse-charge a možnost jeho operativní implementace u konkrétních komodit (2015), zavedení elektronické záznamní evidence (2016), rozšíření institutu nespolehlivého plátce (2015) a zřízení centrálního registru bankovních účtů (2015). V oblasti spotřebních daní lze očekávat zpřísnění podmínek pro vydávání povolení a možnost jejich změny pro účely spotřebních daní, rozšíření kompetence celních orgánů v trestním řízení i na další daně a zavedení systému sledování pohybu pohonných hmot.

V přímých daních plánuje ministerstvo v rámci potírání daňových úniků například online registraci tržeb, vyšší zdanění loterií, elektronizaci daňové správy a rozšiřování mezinárodní automatické výměny informací. 

Novelu zákona o DPH, která má vstoupit v účinnost od roku 2015, bude v nejbližší době projednávat vláda (viz následující článek). Novelu zákona o daních z příjmů předloží ministerstvo financí do připomínkového řízení v průběhu dubna.  

 

ICTS24

Zdroj: KPMG