Data jsou peníze

Dokud lidé žili v malých komunitách, všichni věděli o všech všechno. Pak nás začalo přibývat, začali jsme se stěhovat do měst, kde to někdy vypadá, že zase nikdo neví o nikom nic.



Tento pocit anonymity v našem globálním lidském mraveništi nás ukolébal tak, že jsme jako lidstvo ztratili pojem o hodnotě svého vlastního soukromí. S nástupem digitálních technologií začalo být technicky jednoduché data o nás sbírat, a my jsme často začali sami ochotně poskytovat údaje, které jsou velmi osobní. Někdy proto, abychom s těmi technologickými hračkami mohli pracovat, jindy proto, abychom si jen práci zjednodušili, nebo taky bez zvláštního důvodu, jen proto, že je někdo po nás chtěl.

 

Z některých se tak stali „oni“, o nichž sice nevíme skoro nic, ale kteří o nás vědí skoro všechno. Vědí, kdy vstáváme, co a kde nakupujeme, kde se pohybujeme, komu telefonujeme, s kým a co si píšeme... Zprávy o úspěších analýz chování na sociálních sítích dokonce ukazují, že mohou vědět i to, co si myslíme – prý lépe než ten, s kým žijeme ve svazku manželském. Důkazem je to, že mohou pomoci i vyhrát volby. Kdo četl Orwella, ví, že skutečnost již předstihla vize jeho románu 1984. Naštěstí těch „oněch“ je více a (zatím/snad) není nikdo, kdo by věděl všechno; každý ví něco. Ovšem riziko, že se tyto dílčí informace o nás někde propojí, je aktuální.


Uvědomují si to i zákonodárci, kteří se snaží dostat do přijatelných mantinelů to, jak se osobní data získávají, a hlavně jak se využívají. Tím aktuálně diskutovaným nástrojem je evropská regulace o ochraně osobních údajů GDPR, která dělá vrásky nejednomu podnikateli. Nejen těm, kteří sbírají data ve velkém, ale i těm, jež mají údaje „jen“ o svých vlastních zákaznících. Pravidla jsou zde „rovně pro všechny“, tedy i pro ty, kteří mají klientů jen několik. Vlastně by se měla týkat úplně všech, protože každý z nás má nějaké chráněné údaje o své vlastní osobě – naštěstí zatím nikoho nenapadlo, aby zašel tak daleko.


GDPR je mocný kyj, který bude tepat všechny hlava, nehlava. Možná by taková přísná regulace nebyla potřeba, kdybychom si sami uvědomovali hodnotu svého soukromí a svých osobních dat. „Oni“ ji znají, proto ta data sbírají, ba co více, už je umějí přeměnit na peníze. A že „oni“ nejsou jen komerční firmy, ale také státní instituce, nám připomene třenba Účtenkovka.

Úvodní foto: © Sergej Khackimullin - Fotolia.com

« předchozí článek další článek »








Komentáře