CFO čelí řadě výzev

Při prvním zakolísání poptávky bude management nucen řešit dilema mezi sociálním smírem a tvorbou zisku, který by zajistil dlouhodobý rozvoj firmy, upozorňuje Chief Economist v UniCredit Bank Pavel Sobíšek, který v září vystoupí i na akci CFO Forum pořádané společností Top Vision.



Příznivé podnikatelské podmínky patrně brzo skončí, někteří poukazují možné na známky recese. Jak vidíte vývoj v Česko republice v nejbližší době?

 

Česká ekonomika vykazuje známky zpomalení především kvůli tomu, že naráží na své kapacitní možnosti z hlediska pracovní síly, ale i infrastruktury. Recesi, pokud je mně známo, momentálně nepředpovídá pro nejbližší roky žádný český ekonom a ani já s takovým scénářem nepracuji. Růst HDP zřejmě může příští rok zpomalit pod 3 %. Recesi by mohl přivodit případný velký šok ze zahraničí, jaký se nedá předpovědět.

 

Na minulé krizi v roce 2008 sehrály – alespoň v globálním pohledu – negativní roli i finanční ústavy. Poučil se z toho bankovní sektor a co může učinit pro zmírnění následků budoucí recese?

 

Z hlediska globálního dopadu finanční krize na ekonomiky se potvrzuje učebnicová poučka, že odstranění symptomů krize, vyvolané finančním sektorem, trvá deset let. Tuto dobu zřejmě prodloužilo mimo jiné i značné zpřísnění regulace bankovního sektoru, které do jisté míry omezovalo dostupnost zdrojů pro financování ekonomického růstu. Ne všechny kroky, navržené experty po finanční krizi, se ale v Evropě podařilo dotáhnout do konce. Bankovní unie stojí na dvou nohách místo tří a Unie kapitálového trhu zůstává pojmem víceméně bez reálného obsahu. Přesto bych řekl, že je globální i evropský finanční sektor odolnější vůči krizím, než byl před deseti lety.

 

K tuzemskému bankovnímu sektoru je především třeba zdůraznit, že přečkal globální finanční krizi roku 2008 ve výborné kondici. Nejenže byl jedním z mála v Evropě, kde důsledky finanční krize nezatížily daňového poplatníka, ale navíc díky vysoké likviditě ani neztratil svou ziskovost. České banky tedy zafungovaly jako stabilizátor ekonomiky před deseti lety a pokud jejich situaci nezhorší nějaká necitlivá regulace, měly by podobně fungovat i v případě budoucí recese.

 

Svou roli má i ČNB jako regulátor trhu, co by měla učinit ona?

 

ČNB jako regulátor byla a je na tuzemské banky přísná. Zavádí pro ně veškeré regulatorní novinky schválené na mezinárodní úrovni a v aspektech, kde funguje národní diskrece, někdy tlačí na přísnější limity či jejich dřívější uplatnění než regulátoři jinde. České bankovnictví je zdravé a tento tlak je schopné ustát. Do budoucna je nicméně důležité, aby mohly banky v Česku těžit z toho, že prošly bolestí nových regulací dřív než jinde. ČNB by už rozhodně neměla dál utahovat šrouby.

 

Stále nemáme euro, dá se odhadnout, jak se projeví budoucí vývoj na hodnotě směnného kurzu euro/koruna? Může mít možnost intervencí ČNB na hodnotu směnného kurzu pozitivní efekt na zvládnutí budoucího vývoje?

 

Zkušenosti z minulosti napovídají, že když vzniká v globální ekonomice nějaká porucha, projeví se na finančních trzích dočasně zhoršeným sentimentem vůči měnám slabších zemí. Koruna by tedy proti euru měla zpočátku mít tendenci spíš oslabovat. Nejpozději v horizontu měsíců ale začnou nad sentimenty převládat fundamenty. O kursu koruny by pak rozhodovala tvrdá makroekonomická čísla jako běžný účet platební bilance a stav veřejných financí. Stabilizující roli pro kurs koruny by mohla sehrát i obrovská výše devizových rezerv ČNB.

 

Důležitou roli při zvládnutí nepříznivého vývoje má i finanční management. Máte nějaké doporučení pro podnikové CFO na co se zaměřit v nejbližší době?

 

Podnikové finance v současnosti nepochybně čelí řadě výzev v oblasti mikroekonomiky, jíž se jako makroekonom nezabývám. Kde se ale výzvy mikro a makro střetávají, jsou ziskovost a náklady na pracovní sílu. Nedostatek pracovních sil spolu se silnou poptávkou v posledním roce výrazně zvedal mzdové náklady, aniž by to bylo, na úrovni celé ekonomiky, na úkor objemu zisku. Toto dlouhodobě nevydrží. První zakolísání poptávky povede k tomu, že bude management nucen řešit nepříjemné dilema mezi sociálním smírem na pracovišti a tvorbou zisku dostatečného k dlouhodobému rozvoji firmy.


Byli jsme svědky honu na zaměstnance – podniky hledaly nové lidi a provázel to i nebývalý mzdový růst. Nemůže se v budoucnu stát, že velký počet drahých zaměstnanců se stane pro firmy naopak neúnosnou zátěží?

 

Cena pracovní síly roste a v době propadu poptávky bude jistě představovat pro podnikové finance značnou zátěž. Řada podniků se nicméně poučila z krize roku 2009, a to ve dvou směrech. Jednak je opatrnější ohledně vertikální struktury řízení, protože má zkušenost, že právě náklady na střední management byly v době krize největším problémem. A za druhé by podniky nedělaly stejnou chybu jako v roce 2009, kdy se překotně zbavovaly kvalifikované pracovní síly, kterou jen o rok později zoufale a s vysokými vícenáklady sháněly zpět.

 

Deset let od začátku globální finanční krize opět pozorujeme v Evropě náznaky slábnutí poptávky. Některé symptomy tehdejší krize jsou znovu na scéně, v řadě ohledů je dnes situace jiná. Máme se bát? A jak si s případnými problémy ve světě poradí česká ekonomika?

Pokud vás uvedená problematika zajímá, přihlaste se na CFO Forum pořádané společností Top Vision, které se koná 13.9.2018 v Praze, a vyslechněte přednášku Pavla Sobíška Cesta české ekonomiky z vrcholu: hladké přistání nebo turbulence?

> CFO Forum - program a registrace

 

Pavel Sobíšek UniCredit BankPavel Sobíšek

Chief Economist, UniCredit Bank

 

Působí jako hlavní ekonom UniCredit Bank pro Česko a Slovensko. Zabývá se makroekonomickými výhledy a souvislostmi mezi vývojem ekonomiky a finančních trhů.

V oblasti kapitálového trhu je činný od roku 1991. Je rovněž členem vědeckého grémia České bankovní asociace a předsedou Výbory pro rozpočtové prognózy, zřízeného prodle zákona o rozpočtové odpovědnosti.

Úvodní foto: archiv redakce

« předchozí článek další článek »








Komentáře