Hlavní navigace

Exportní jednička

26. 1. 2015

Sdílet

 Autor: archiv redakce
Je v zájmu celé ekonomiky nadále rozvíjet podporu exportu, říká Dagmar Dvořáková, ředitelka útvaru exportního a strukturovaného financování ČSOB.

Jak se v poslední době vyvíjí trh exportního financování v České republice? Jaká je pozice ČSOB?

 

Trh se vyvíjí jak v oblasti celkového objemu exportu, tak v jeho složení. Největší subjekt na trhu, státní Česká exportní banka (ČEB), stále drží zhruba polovinu trhu exportního financování, nicméně my jako ČSOB jsme dlouhodobě – určitě poslední tři až čtyři roky – komerční banka číslo jedna z pohledu nově realizovaných exportních úvěrů s pojištěním státní pojišťovny EGAP.

 

ČSOB je tedy pro exportéry první volbou mimo státní ČEB...

Zejména v posledním roce, kdy byly medializovány určité problémové případy, nás ve zvýšené míře kontaktují exportéři s obchodními případy, se kterými dříve chodili do ČEB. Většinou jsme první, na koho se obrátí, protože vědí, že máme zkušenost a expertizu.

 

Navíc je v ČSOB důkladně propracovaný systém hodnocení rizik a monitoringu obchodních případů, díky čemuž máme jen zanedbatelný podíl – ve výši desetin procenta – pojistných událostí, kdy je problém se splácením exportního úvěru. Privátní banky jsouobecně velmi dobré v hodnocení rizik a sledování potřebné dokumentace.

 

Také i proto jsme byli jedním z hlavních negociátorů nových pojistných podmínek Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Ten nás vnímá jako zkušenou banku, konzultuje s námi spoustu názorů a v mnoha ohledech jsme mohli usměrnit jejich prvotní stanovisko.

 

EGAP je v rámci jakési mozaiky státní podpory exportu důležitým a takřka nenahraditelným subjektem, v Česku úspěšně funguje více než dvacet let. Prakticky všechny členské země OECD svou exportní pojišťovnu mají, a tak podporují vývoz, především pak sofistikovaných produktů a služeb, strojů, zařízení, investičních celků. V období minulých krizí prokázal EGAP schopnost velmi pružně reagovat a přizpůsobit podmínky pojištění vývozních rizik aktuálním potřebám české ekonomiky.

I v současné době se stát prostřednictvím EGAP snaží podporovat diverzifikaci českého exportu. Pro exportéry však vstup na nová teritoria představuje obtížný a dlouhodobý proces. Otevírání příležitostí na nových trzích by v některých případech bylo vhodné doplnit například vyšším procentem krytí úvěrů na politická/teritoriální rizika.

 

Můžete popsat vývoj objemu vámi poskytovaných exportních úvěrů v posledních letech?

 

Financování exportérů hraje u ČSOB důležitou roli. Konkrétně když uve-dený časový úsek zkrátím a ohlédnu se na vývoj v posledních třech letech, v roce 2012 se objem exportních úvěrů oproti roku 2011 téměř zdvojnásobil. V roce 2013 dosáhl dalšího přírůstku o zhruba dvacet procent. K polovině letošního roku dosahovalo celkové portfolio exportních úvěrů bezmála 18 miliard korun.

 

Jaká je role ČSOB v rámci českého exportu?

 

ČSOB jako jedna z hlavních bank, které se v naší republice věnují exportnímu financování, je úspěšná nejen díky synergii se státní podporou vývozu, ale v neposlední řadě díky schopnosti správně ohodnotit zahraniční teritoriální a komerční rizika. Podle toho je třeba nastavit vhodnou strukturu financování, ale pak zejména po celou dobu trvání úvěru tato rizika pečlivě a důsledně sledovat a vyhodnocovat. Že je tento přístup výhodný i pro český stát a státní rozpočet, je nasnadě – minimalizuje to nutnost pojistného plnění ze strany EGAP. A pojistné kapacity EGAP se mohou využít pro další obchody.

 

Které země či teritoria jsou pro ČSOB klíčové z hlediska exportního financování?

 

Je jich několik. Například Rusko a okolní země představují důležité teritorium. Tamní firmy nám – historicky – dávají přednost před Německem a dalšími západoevropskými zeměmi, protože kvalita u nás je na slušné úrovni a zároveň je cena stále o něco nižší než u konkurentů ze západu. Důležité jsou země Středního a Blízkého východu, naopak Latinskou Ameriku jsme bohužel téměř opustili a pro exportéry je důležité se tam vrátit. Z hlediska postsovětských zemí máme portfolio diverzifikované, nejsme závislí jen na Rusku. Relativně velký podíl máme v Bělorusku, jsme historicky na Ukrajině, samozřejmě v Rusku, ale důležité jsou i středoasijské země jako Kazachstán, Ázerbájdžán či Gruzie a Arménie. Troufnu si tvrdit, že docela „umíme“ balkánské země, ať už je to bývalá Jugoslávie nebo Rumunsko a Bulharsko.

 

A také máme dost obchodních případů na Slovensku, kde těžíme ze synergie v podobě naší sesterské banky. Financování k našim východním sousedům bývalo hojně využíváno, ale po částečné změně systému určování pojistných prémií u exportních pojišťoven vč. EGAP některé pojistné sazbypro export na Slovensko stouply. Pro členské země EU jsou nastavena přísnější pravidla pro pojištění.

 

Jaké země naopak patří mezi nejrizikovější?

 

Exportní pojišťovny rozdělují země do kategorií 0 až 7, přičemž v nejrizikovější, poslední kategorii jsou např. (v abecedním pořadí): Bělorusko, Etiopie, Irák, Kosovo, Kyrgyzstán, Libanon, Libye, Moldávie, Pákistán, Sýrie, Tádžikistán, Ukrajina. Některé jsou nepojistitelné, jiné ale určitě ano, třeba v Bělorusku je velká poptávka po českých strojích a zařízeních, avšak limity EGAP nejsou nekonečné. Do kategorie sedm patří i Ukrajina, ale ekonomické dopady aktuální politické situace budou v této zemi dalekosáhlé.

 

Schválíte tedy v tuto chvíli úvěr firmě, která plánuje export například na východní trhy?

 

V případě zdravého byznysu určitě. Nicméně pro silnou expanzi na východní trhy je třeba přinejmenším zachovat státní podporu exportu na současné úrovni, ideálně ji ještě posílit.

 

Vnímáte nějaké negativní dopady rusko-ukrajinského konfliktu?

 

Problémem je především fakt, že se ruští investoři najednou ocitli v nepředvídatelném prostředí a začali omezovat investice nebo přinejmenším posunovat je v čase. Některé zakázky, které byly rozpracovány, jsou pozastavené nebo byly zrušeny. A investoři vyčkávají.

 

Také se negativně projevil nepříznivý vývoj kurzu rublu, především pro ruské firmy, které nemají alespoň nějaké procento vývozu či inkasa v jiné měně. Český export do Ruska tvoří asi šest procent celkového českého vývozu. Když ale vezmeme v úvahu skupinu SITC 7, tedy stroje, zařízení, dopravní prostředky, její podíl na exportu do Ruska je zhruba 50 procent. To už začíná být nebezpečné, protože polovina veškerého vývozu, který jde do Ruska, je velmi důležitá pro českou zaměstnanost, a jde zde především o kvalifikovanou pracovní sílu.

 

Jaký obor ekonomiky je vlastně pro exportní financování ČSOB nejdůležitější?

 

Z pohledu úvěrů poskytnutých ČSOB směřuje nejvíce prostředků do oblasti dopravy, konkrétně 59 procent. Následují strojírenství s pětinovým podílem a energetika, která představuje osm procent.

 

Vysoký podíl dopravy je dán rolí automobilového průmyslu v rámci české ekonomiky, v podstatě je to odraz české ekonomiky. Takzvaný automotive je tu velmi rozvinutý a projevuje se to i na exportu. Svět vidí, že jsme v tom dobří, a české firmy pak v zahraničí vyhrávají tendry. Za ČSOB mohu říci, že hlavní exportéři dopravních prostředků jsou našimi velmi dobrými klienty, ať už jde o osobní vozy, autobusy, tramvaje nebo produkty pro železnici.

 

Ze strojírenství jsou důležité obráběcí stroje, celkově strojírenské celky a dodávky pro chemický a také potravinářský průmysl. Tam jsou tradice a expertiza českých firem na vysoké úrovni a mimo třetí svět se dobře uplatňují i na západních trzích. V oblasti energetiky lze například jmenovat turbíny pro vodní energetiku. Určitou specialitou bylo financování vývozu energetické jednotky pro papírnu v Tanzánii, vysoká poptávka je trvale po energetických zdrojích do cukrovarnického průmyslu. Dobře se uplatňují bioenergie či zařízení na zpracování přírodních surovin pro výrobu energie. Nejsou to velké jednotky, ale zajímavé určitě ano.

Byl pro vás článek přínosný?