Firmy sobě: Podnikatelé se spojují a chtějí lepší podporu od státu

Řada českých firem má pobočky v jiných zemích, a tak mohou přímo z vlastní zkušenosti porovnat podporu, kterou dostávají jinde a u nás. Není pak divu, že se nespokojí jen s PR prohlášeními české vlády, ale hodlají žádat srovnatelnou podporu svého podnikání i u nás, a to především pro malé a střední firmy. Klíčem je udržení likvidity.



Český stát selhává v podpoře malých a středních českých podniků. Ty přitom tvoří více než 40 % českého HDP. Hlavní problém tkví v příliš pomalé a málo rozsáhlé pomoci. Zkušenosti z evropských zemí přitom ukazují, že nejefektivnější podpora podniků je okamžitá likvidita a jiné formy rychlé přímé pomoci, které ochrání zaměstnanost a udrží důvěru na trhu. Iniciativa Firmysobe.com spojuje malé a střední firmy a chce jim pomoci ve vyjednávání se státními institucemi. Prozatím jsou v iniciativě desítky firem, jejichž závazky a úvěry převyšují dvě miliardy korun. Jejich počet rychle narůstá.

 

Aktuální situace podnikatelů je, že čekají na peníze z faktur, nemají z čeho platit provozní náklady a přitom nechtějí propouštět. Místo okamžité likvidity ale vláda vyhlašuje dotační programy, které jsou rozebrány během hodin, případně minut a dosáhne na ně zlomek podniků. Není tedy otázkou, zda bude krize, ale za současné situace spíše to, kolik českých firem nadcházející ekonomickou krizi vůbec přežije. Zkušenosti podnikatelů s pomocí od státu jsou tristní a proto sílí hlas, který volá po změně přístupu.

 

Martin Pejša, spoluzakladatel a CEO Creative Dock Group, iniciátor výzvy FirmySobě k tomu říká: „Máme kanceláře v deseti zemích Evropy a zcela jistě můžu říci, že česká vláda a státní instituce mají v této skupině zemí zdaleka nejslabší reakci. Ve Švýcarsku náš CEO před třemi týdny šel do online bankovnictví u naší tamní banky, zodpověděl během pěti minut několik otázek a do dvou hodin jsme měli na účtě deset procent loňského obratu firmy. To vše bez úroků, směnek, dalších otázek a s až tříletým odkladem splatnosti. V Německé pobočce jsme zase během jednoho dne převedli všechny zaměstnance, které bychom jinak museli propustit, na kurzarbeit. Stát pokrývá 100% jejich mezd. Bez otázek, háčků a zbytečné administrativy.“

 

Další pozitivní příklady z okolních zemí spojuje podobná zkušenost - rychlost a důvěra ze strany státu, k čemuž Pejša dodává: „Náš stát v tomto selhává. Nemůžeme dva měsíce vyčkávat. Standardní náklady jsou pro většinu firem, které se ze dne na den ocitly bez příjmů, v podstatě ihned likvidační. Kromě rychlosti stát zásadně podcenil i rozsah nutných opatření. Chápu, že nechce, aby ho někdo podvedl a okradl. Ale snaha vyhnout se podvodům připravuje většinu poctivých podnikatelů o šanci na přežití. Navíc se v Česku vše dělá zbytečně složitě. Máme tady krizi, ale řešíme správně vyplněné kolonky na papírových formulářích. To samo o sobě je v 21. století těžko uvěřitelné a smutné.“

 

Ekonom Filip Pertold, k tomu dodává, že je třeba se zaměřit na odložení záloh sociálního pojištění za poplatek nebo menší úrok. K němu se přidává ekonom Dominik Stroukal, který je pro okamžité řešení likvidity a apeluje na včasnou pomoc, která nediskriminuje malé firmy. Ekonom Štěpán Křeček říká, že je potřeba začít odpouštět pronájmy provozoven, ale s tím, že toto riziko si na sebe nemůže brát pronajímatel. 

 

Konkrétní návrhy iniciativy Firmysobe.com

 

  • Záchrana pracovních míst: Kurzarbeit německého střihu - 100% kompenzace nákladů na mzdy zaměstnancům, a to i zpětně.
  • Poskytnutí likvidity: Přímou, transparentní, okamžitou pomoc firmám s propadem příjmů
  • Odložení plateb na sociálním a zdravotním pojištění, i plateb DPH za měsíce duben, květen a červen.
  • Možnost odečíst ztráty způsobené nouzovým stavem ze zisku roku 2019 (podobný návrh míří ke schválení v Německu).

Inciativa chápe, že stát nemůže podnikání dotovat věčně. Ekonomika potřebuje co nejrychlejší návrat spotřebitelů k tržnímu chování, třeba díky chytré karanténě a dalším ekonomicky snesitelným opatřením.

 

Další info: FirmySobe.com 

Úvodní foto: Adobe Stock

« předchozí článek další článek »








Komentáře