Hlavní navigace

Průmysl 4.0: Oříškem je především logistika

11. 3. 2019

Sdílet

 Autor: Minerva Česká republika
Nejnáročnější je automatizace zavážení pracovišť materiálem, poukazuje na problémy digitalizace průmyslu Vladimír Bartoš, ředitel podpory prodeje ve společnosti Minerva Česká republika.

Jde v případě Průmyslu 4.0 o revoluci, či spíše o evoluci? Tkví jeho skutečný potenciál v radikálním odvržení dosavadního přístupu a jeho nahrazení novou strategií, nebo spíše v postupném inteligentním vylepšování a modernizaci?

Dosavadní přístup spoléhal na to, že mezi podnikovým informačním systémem a výrobními technologiemi je vždy člověk. Člověk, který dle plánu výroby vygenerovaného podnikovým systémem nastaví pracoviště, zkontroluje závoz materiálem, nahlásí do podnikového systému výrobu apod. Průmysl 4.0 neboří dosavadní procesy obsažené v podnikových systémech, ale požaduje po nich, aby pracovali v reálném čase a komunikovali přímo s výrobními technologiemi. Dosud byly ERP systémy postaveny tak, že každá integrace vyžadovala příliš mnoho času a nákladů. Nyní se přední podnikové systémy zásadně mění. Autoři je přepisují do nových technologií, které umožní snazší integraci, aktivní řízení událostmi, uživatelské prostředí nezávislé na koncových zařízeních, zjednodušení s cílem omezit školení uživatelů apod. Myslím, že opravdu žijeme uprostřed revoluce.

 

Jaké nejdůležitější kroky jsou podmínkou úspěšného přechodu výrobní firmy k fungující fázi vývoje označované jako Průmysl 4.0?

Klíčovými prvky Průmyslu 4.0 jsou: Digitalizace výrobků a výroby, podnikový informační systém, robotická pracoviště, infrastruktura pro komunikaci a samozřejmě zaměstnanci. Vedení firmy by mělo vytvořit strategii, v níž vyhodnotí připravenost těchto prvků na automatizaci. Většina z nich se dá obměňovat postupně, ale podnikový informační systém je a vždy bude v dobře koordinovaném podniku jen jeden. A buď je schopen postupnou digitalizaci a automatizaci podpořit nebo ne a musí být vyměněn.

 

Jaké jsou klíčové technologie podmiňující rozvoj Průmyslu 4.0? Jaké trendy digitální transformace přispívají k jeho rozvoji?

Z pohledu výroby je to především průmyslový internet věcí (Industrial Internet of Things – IIoT), který zlepšuje konektivitu mezi jednotlivými prvky výrobního procesu. Ne, že by už dříve např. výrobní stroje nebyly schopny komunikace a nebyly třeba připojeny do LAN, problém je v neexistenci jednotného standardu, který by podporovali všichni dodavatelé.

Za jakých podmínek se mohou mobilní sítě 5G stát srdcem dalšího rozvoje Průmyslu 4.0?

Nedomnívám se, že 5G sítě budou mít nějaký přímý výrazný vliv na rozvoj Průmyslu 4.0 v oblasti IIoT. Samozřejmě mohou podpořit IIoT v oblastech, kde je komunikace potřeba v rámci rozsáhlejší oblasti a kde by pokrytí technologiemi založenými na LAN nebo WiFi bylo příliš nákladné nebo pro které jsou tyto technologie nevhodné. Oblasti, kde ale jejich vliv může být rozhodující je oblast klasického internetu věci (IoT) a při realizace konceptu digital twin tj. při přenosu dat mezi výrobky a jejich digitálním modelem.

 

Jak se chytré technologie Průmyslu 4.0 a roboti se schopností učit se projeví v logistických procesech a činnostech? Jakou roli zde budou hrát roboti?

Jak si ve snaze postavit zcela automatickou automobilku ověřil i Elon Musk, nejnáročnější je automatizace zavážení pracovišť materiálem. U sériových výrob pomůže Kanban, dopravníky, či automatické vláčky, ale u malosériových a zakázkových výrob to nefunguje. Komplexnost a nepravidelnost procesu jsou tak velké, že zatím vše selhává. Možná však, že právě samoučící se roboti budou tím chybějícím článkem, který zde pomůže. A v České republice máme většinu výrobních firem právě tohoto typu.

 

Co znamená či bude znamenat zavedení Průmyslu 4.0 do výrobních firem zabývajících se zakázkovou výrobou? V jaké oblasti bude pro ně největším přínosem?

Nejnáročnější na zakázkových výrobách je manipulace s materiálem, polotovary a časté přestavby pracovišť. Pokud podnikový systém dokáže rozvrhnout výrobu zcela podrobně tak, aby minimalizoval zaskladňování a vyskladňování z meziskladů, dojde k podstatnému zefektivnění a zrychlení výroby. Podobné rezervy lze využít přímou komunikací podnikového systému s výrobními technologiemi, kdy musí umět předat robotickému pracovišti řídící pokyny spolu s pracovním příkazem na výrobu výrobku a přebírat průběžné informace o výrobě. Díky tomu bude mít ERP systém přesné informace o materiálovém toku a rozpracovanosti a může přesně rozvrhovat výrobu. Jde o uzavřený cyklus. Pokud jej někde přerušíme, musí nastoupit člověk, čekání zásob na meziskladech, atd. Zkrátka situace, kterou známe z dnešních firem.

Byl pro vás článek přínosný?