Jan Mládek: „Zamysleme se nad apelem polského ministra Sikorského k záchraně eurozóny“

Snídani s novináři uspořádal dnes Jan Mládek, stínový ministr financí za ČSSD. Tématem diskuse byla hospodářská situace v příštím roce u nás i v Evropské unii.



Jan Mládek v úvodu setkání konstatoval, že propojení problémů české ekonomiky s těmi unijními je velké a jsme tedy velmi závislí na vývoji v EU – s jasně omezenou vlastní manévrovací schopností. Zvláště vazba na Německo je silná. Korelace mezi vývojem českého a německého průmyslu je pak stále větší. Nicméně česká poplatnost“ Německu není podle jeho slov fatální a je třeba hledat cesty, jak ji zmírnit. Některá odvětví jsou totiž jen málo determinována vývozem k západním sousedům. Německé gravitaci lze čelit mj. investicemi ve veřejném sektoru jako jsou například výstavby liniových staveb. „Státní fond dopravní infrastruktury nebyl loni například schopen koordinovat svou aktivitu tak, aby využil možností vyčerpání peněz z unijních fondů,“ říká Jan Mládek..

 

Vždyť jsi doma, za chalupou, slyšíš? V stáji koně dupou. Kocour ve stodole vrní… 

Podle stínového ministra financí se jeho vládnímu protějšku Miroslavu Kalouskovi nedaří vybírat daně u živnostníků. Za prvních deset měsíců letošního roku se vybralo totiž pouze mizivých 280 milionů korun. „Problém spočívá v tom, že Ministerstvo financí vypočítalo příslušné zálohy na základě roku 2009. Kde hledat příčiny tohoto stavu? Řada živnostníků patrně přešla do šedé zóny, kdy nevydává faktury a pracuje de facto na černo. Manipuluje se také s daňovými slevami na děti. Živnostníci tak fakticky přestávají platit daně a v rozpočtu tak budou chybět miliardy korun. Tak se rozbíjí sociální soudržnost, dostáváme se tím v politické kultuře do blízkosti Řecka, kde živnostníci daně velmi často neplatí a ani nevystavují faktury,“ varuje Mládek.

Co se týká zdravotního a sociálního pojištění, bují pohříchu tzv. Švarc systém. Když odejede jedno procento živnostníků do Švarc sytému, veřejné finance přijdou o šest miliard korun. Problémem jsou v této souvislosti paušály, původně je využívalo 25 procent OSVČ, postupně se dostáváme až na dvojnásobný a vyšší podíl. Proto by se paušály měly omezit podle Mládka na neplátce DPH. Původně totiž byly konstruovány proto, aby se snížila administrativní náročnost pro živnostníky.

 

Jan Mládek Eurozónou obchází strašidlo…

Ohledně problémů v eurozóně se Jan Mládek doporučuje zamyslet nad apelem polského ministra zahraničí Radosława Sikorského, který vyzval Německo, že by mělo konat a ne nečinně přihlížet k rozpadu eurozóny a vyvolat tak fatální krizi, která by mohla postihnout evropskou a nakonec i světovou ekonomiku.

Na obhajobu Německa ovšem Jan Mládek uvedl, že náš západní soused nechce „skončit“ jako Irsko, které snižovalo veřejný dluh, bylo příkladnou zemí, stát ovšem nereguloval soukromý sektor, objevila se bublina v realitním sektoru, nebylo regulováno investování do derivátů, pak ovšem Irsko spustilo sérii záruk vedoucí až ke znárodňování bank a stát nakonec zbankrotoval. Problém eurozóny nese podle Mládka s irskou situací jisté podobné rysy, čehož se Němci chtějí vyvarovat.

Státy v eurozóně tlačí na Německo, aby souhlasilo s tím, aby Evropská centrální banka (ECB) „natiskla peníze“. Výsledkem by ovšem bylo znehodnocení úspor. Německo samo podle stínového ministra není svaté, nedodržovalo v minulosti Pakt stability a růstu. Podle Mládka je také pochopitelné, že si berlínská republika chce udržet status ekonomiky vyrábějící zboží a služby s odkazem na osvědčený model tzv. rýnského kapitalismu, který by chtěla inovovat. Přitom je ovšem neustále vyzývána, aby dovolila ECB tisknout peníze nebo umožnila emisi eurobondů.

 

A jaký je tedy průnik množin budoucího vývoje v ČR a v EU ? 

„Pokud v případě německých potíží nebude fungovat český export, budeme bohužel inkasovat všechny otřesy a rány. V lepším případě hrozí opakování roku 2009, to v případě, že bude zachována eurozóna, říká stínový ministr Jan Mládek.

V horším případě dojde k rozpadu eurozóny a k případnému vzniku nového „tvrdého jádra“ kolem Německa. Pak by mohl být propad české ekonomiky dvojnásobný než v roce 2009. Ministr Miroslav Kalousek v minulé krizi nejdříve kritizoval šrotovné jako nežádoucí stimul, poté ovšem ponechal rozpočet počítající s růstem i v situaci, kdy bylo zjevné, že místo značného růstu bude pokles. A tím se snažil udržet ekonomiku v chodu.

Podle Jana Mládka by měly být ale výdaje nouzového rozpočtu směrovány na poptávku. Opakovat třicátá léta minulého století ovšem nelze, „hladové zdi“ v podobě liniových infrastrukturních staveb nepomohou, protože potřeba lidské práce je při takových stavbách a mechanizaci malá. Důležitá by měla být opatření, která by dala práci malým a středním firmám, jedním z takových je projekt zateplování budov nebo stavba malých vodních děl, rybníků, protipovodňových polderů či hrází.

„Důležité by bylo vložit peníze do rozvoje školství, ovšem jeho výkonnost je těžko měřitelná, což je problém. Pomohly by přijímací zkoušky z matematiky na střední školy a maturita z matematiky. Často se dnes stává, že žáci, kteří by se nakonec rozhodli pro technické obory, informatiku nebo ekonomii na střední škole, již nemohou svůj úmysl realizovat, protože léta zanedbávanou matematiku nemohou dohnat, je přesvědčen Jan Mládek.  

 

Trhy budou rychlejší 

Na dotaz, zda by rozpad eurozóny vedl také k rozpadu Evropské unie, Jan Mládek odpověděl, že volný pohyb kapitálu, osob (Schengen) by takové zemětřesení přežít mohl, ale hrozí nebezpečí, že by populisté, které by turbulence katapultovaly do politických pozic, měli snahu i tyto vymoženosti odbourat.

Na další otázku po možnosti pokroku v další federalizaci Evropy ve smyslu fiskálních sjednocujících reforem odpověděl Mládek, že již nevěří v možnost takového procesu, protože politické kultury ve velké EU jsou velmi odlišné, což ilustroval na příkladu Maďarska, které odbourává demokratické standardy ze svého veřejného života. Ani Unie ani MMF pak ovšem pochopitelně „shora“ zavádět demokracii do Maďarska nemůže. I kdyby se členské země EU dohodly na postupu k federální entitě, změna primárního práva by trvala nejméně dva roky, což by si vyžádala ratifikace v národních parlamentech. Trhy budou rychlejší. Podle Mládka by se sice nové tvrdé jádro okolo Německa mohlo konstituovat na základě dvojstranných smluv, tento postup by byl ale právně těžko průchozí.

 

Foto: © arahan - Fotolia.com

 

 

 


« předchozí článek další článek »








Komentáře