Máme peníze, hurá na natáčení
Produkce – je samotné natáčení filmu. Její součástí jsou:
Kamera: Nasvícení a natočení filmu se přeneseně nazývá kamera, a spadá do odpovědnosti hlavního kameramana. Denně prohlíží natočený materiál, a diskutuje ho s režisérem, aby se ubezpečil, že film vyznívá v duchu režisérova záměru.
Výroba: Výsledný efekt, který má být převeden ve filmu, vytváří vedoucí výroby. K povinnostem vedoucího výroby patří návrh a dohled na stavbou scény, návrh rekvizit jejich koupí či pronájmem, spolupráce s návrhářem kostýmů. Vedoucí výroby se většinou vyzná v architektuře, malířství, kreslení, divadelních a filmových uměních. Spolupracuje s režisérem na vytváření nákresů scén podle rozpočtu, času a režisérovy vize.
Herectví: Jakmile je s herci podepsána smlouva na konkrétní film, připravují se na svou roli.
Zvuk: Zvuk ve filmu tvoří tři složky – dialogy, zvukové efekty a hudba – vytvářejí a realizují ho – zvukový technik, mistr zvuku a skladatel. Zvukové složky jsou realizovány na samostatných stopách, nahrávají se odděleně, ale ve filmu se pouštějí současně. Zvukový štáb pracuje ve filmu jak během produkční, tak postprodukční fáze. První z fází ozvučení filmu probíhá při produkci, tedy ve stádiu, v němž se větší část dialogů a některé zvukové efekty nahrávají na scéně. Osoba, jež za tento proces nese zodpovědnost, je mistr zvuku, který zajišťuje, aby nahrávka byla čistá a vyvážená. Dialog má prioritu nad zvuky v pozadí, ty se mohou doplnit později. Dodatečné nadabování dialogů (postsynchrony) a zvuků v pozadí se provádí ve studiu v souladu s vytvořeným obrazem.
Kostýmy, líčení a vlasy: Současně s tím, jak vedoucí výroby vytváří svět filmu v ateliéru a exteriérech, vytvářejí návrhář kostýmů, vizážista a vlasový specialista určitou image pro herce, tak aby zapadali do světa, který je vytvářen na plátně.
Zvláštní efekty: V mnoha případech se zvláštních efektů využívá ke snížení nákladů. Rozeznáváme efekty:
Vizuální – k nim patří počítačem generovaná grafika (CGI), digitální kompozice a clonění obrazu, technologie zeleného plátna, miniatury, zastavený pohyb, rotoskopy a pohyblivé clony.
Mechanické – k nim patří animatronické loutky, exploze, stroje na sníh a déšť, elektrické či pyrotechnické nástroje používané k napodobení krvavých zásahů kulkou a dráty.
Máme po natáčení, vzhůru do laboratoří
Postprodukce – rozhodující část procesu výroby filmu začíná, jakmile skončí samotné natáčení. Tisíce filmových obrazů musí být sestaveno v pořadí, které vypráví příběh, a scény mohou být zkráceny nebo zpřeházeny tak, aby hotový produkt odrážel režisérovu vizi.
Střih: Prací střihače je sestavit kusy filmu v pořadí, v jakém budou ve finální verzi. Sestavování filmu v etapě produkce se nazývá montáž. Větší část střihačské práce se provádí v etapě postprodukce. Střihač nejprve pracuje s režisérem, aby zdokonalil montáž všech různých úseků filmu do podoby hrubého sestřihu, což je první plně sestříhaná pracovní kopie. Součástí je i soundtrack daného filmu. V této verzi filmu převládá vize režiséra, a říká se jí „režisérský sestřih“. Během postprodukce spolupracují hlavní kameraman a režisér a dohlížejí na načasování první kopie. K pracovním úkolům v této fázi patří korekce vyváženosti barvy. Po opakovaných konzultacích s režisérem střihač sestaví záběry s vizuálními efekty konečné verze. Její délka musí být taková jakou určili režisér, střihač a producent. Dnes se většina filmového střihu provádí elektronicky a využitím digitální techniky.
Zvuk: sem patří:
* dialogy a zvukové efekty,
* zkomponovaná hudba,
* zvuková mixáž
* a její převedení na filmový negativ
Distribuční kopie: Po výrobě originálního negativu se provádí testování barev. Jakmile jsou dokončeny všechny fáze filmu, následuje zkušební promítání; podle reakce vybraného publika se pak provedou závěrečné střihy. Po finalizaci originálního negativu se z něj vyrobí základní kopie. Z nich se vytvoří duplikáty, jež slouží jako distribuční kopie.
Barometrem úspěchu je vždy publikum
Distribuce a předvádění: Jakmile je film dokončen, distributor ho dodá do kin a ta se postarají, aby se dostal k divákům. Distributor naplánuje datum uvedení do kin, výrobu licenčních kopií, zařídí produkci kopií a vytvoří pro film marketingový a distribuční program. Kina si s distributorem dojednají podmínky o finančním podílu z daného filmu. Distributor odpovídá rovněž za propagaci a publicitu filmu. Součástí tohoto procesu je průzkum trhu, reklamy, trailery, plakáty a propagační fotografie. K dalším aspektům publicity patří tiskové zprávy a informace pro média a zaangažování hvězd pro rozhovory v médiích a na veřejných vystoupeních.
Uvedení v kinech: Jakmile je film v kinech, má jen krátkou dobu na to, aby vydělal své peníze jako horká novinka. O tom, zda film bude úspěšný, většinou rozhodne první víkend jeho promítání. Proto distributoři musejí pečlivě posuzovat počet kin, kde se film promítá. Po uvedení na domácím trhu se jeho výdělečný potenciál rozšíří případným promítáním v zahraničí. Další příjmy jsou z prodeje DVD a z licencí na různá televizní práva. Distributor může prodloužit životnost filmu tím, že poskytne licenci na prodej motivů z filmu výrobcům hraček, nádobí, triček, nahrávek a videoher. Řada produktů v vztahující se k nějakému filmu se nyní prodává ještě před uvedením filmu do kin.
První část článku lze nalézt zde
