Které dovednosti obvykle zvláště oceňují německé firmy od uchazečů o práci? Liší se to nějak od českých podniků, je něco třeba důležitější nebo naopak méně důležité?
Německé i české podniky kladou velký důraz na vzdělání svých zaměstnanců, firmy z Německa ale kromě toho zpravidla vyžadují další kvalifikaci. Důležité jsou pro ně především zkušenosti z praxe, a to i u absolventů. V Německu je na středních školách a učilištích zcela běžné, že studenti procházejí takzvaným duálním vzděláváním. To znamená, že jejich vzdělávání obsahuje padesátiprocentní podíl placené podnikové praxe. Během studia na vysoké škole jsou zase studenti zvyklí absolvovat několikaměsíční, často málo placené stáže ve firmách a organizacích. Naučí se tak nejen uplatnit své teoretické zkušenosti v praxi, ale získají také další velmi žádané kvalifikace, jako například komunikační dovednosti nebo schopnost samostatně analyzovat a řešit problémy. Náš průzkum na téma vzdělávání z konce loňského roku potvrdil, že německé firmy u českých absolventů často právě tyto dovednosti postrádají: téměř 90 procent z nich si přeje větší propojení systému odborného vzdělávání s praxí, polovina doporučuje klást větší důraz na osvojení pracovních technik pro analýzu a řešení problémů a také jazyková příprava je podle německých investorů nedostatečná: skoro tři čtvrtiny z nich by si přály, aby byla výuka jazyků v českém vzdělávacím systému více zohledněna.
Co se týká jazykové úrovně požadují se mezinárodní certifikáty (např. Goethe-Zertifikat A1 až C1)? Nebo stačí, aby uchazeč uvedl, že má například úroveň B1 podle Společného evropského referenčního rámce?
Na to se dá jen těžko odpovědět paušálně, každý zaměstnavatel má na konkrétní pracovní místo své individuální požadavky. Certifikáty ale v německých firmách často hrají mnohem méně významnou roli něž skutečné jazykové znalosti, které musí uchazeči o zaměstnání aktivně prokázat nejpozději u přijímacího pohovoru. U německých firem v České republice, které si vybírají zaměstnance způsobem zde obvyklým, jsou však jazykové certifikáty velkou výhodou, kterou může uchazeč uplatnit v konkurenci s ostatními zájemci. Velkého uznání mezi zaměstnavateli se těší také mezinárodní zkouška Wirtschaftsdeutsch (němčina pro hospodářskou sféru), kterou v ČR nabízí ČNOPK ve spolupráci s Goethe-Institutem. Zkoušce předchází přípravný kurs a je považována za doklad vysoké úrovně znalostí němčiny v hospodářské oblasti. Tato zkouška prokazuje praktické schopnosti, jako je například psaní obchodních dopisů, analýza tabulek v cizím jazyce nebo vedení obchodních rozhovorů.
Německé firmy v tuzemsku si často stěžují, že jazyková kompetence u mladých lidí v němčině klesá, dá se říci, v čem? Řada mladých lidí prošla nějakou výukou němčiny a přesto neobstojí – je to tak, že nedostatečně komunikují?
Z výsledků našeho průzkumu z roku 2011, který se týkal požadavků firem na jazykové znalosti zaměstnanců, vyplývá, že téměř sto procent firem hledajících zaměstnance s němčinou vyžaduje její pokročilou až velmi dobrou znalost. Mnoho lidí v České republice se sice někdy ve škole nebo na kursu s němčinou setkalo, ale těch, kteří dosáhnou požadované úrovně, není tak mnoho. S tím souvisí samozřejmě také ochota strávit nějaký čas v německy mluvící zemi, protože pouze prostřednictvím kursu se komunikace v cizím jazyce dá těžko naučit. Zájem studentů o výměnné a studijní pobyty v německy mluvících zemích však v současnosti klesá. Navíc výuka jazyků v České republice byla a částečně stále je poměrně frontální, teoretická a zaměřená více na gramatiku než na trénink komunikačních schopností, které jsou v praxi především potřeba.
Kromě toho zájemců o němčinu stále ubývá, což je z hlediska ekonomiky a trhu práce nelogické – vždyť v České republice působí více než 4000 německých firem, které společně s 2000 rakouských a stovkami švýcarských podniků vytvářejí hodně přes sto tisíc pracovních míst. Tyto firmy mají velký zájem o německy hovořící zaměstnance a němčina proto pro uchazeče o zaměstnání představuje ohromnou výhodu. Současný trend v politice vzdělávání prosazovat angličtinu jako jediný povinný jazyk považuji proto za nešťastný. Znalosti angličtiny zaměstnavatelé dnes už očekávají více méně automaticky a další jazyky – v českém kontextu především němčina – jsou velkým plus. Především z těchto zcela pragmatických důvodů se společně s ambasádami a kulturními institucemi Německa a Rakouska v rámci projektu „Šprechtíme“ snažíme v Češích znovu vzbudit zájem o německý jazyk.
Jaká je situace v učňovském školství v Německu – je zájem o učně z Česka? Pokud ano, ve kterých oborech a jaké jsou jazykové předpoklady? Co byste poradil vyučujícímu němčiny, který působí na střední odborné škole a shání pro své žáky praxi v Německu – kam se má obrátit?
I přes výhody duálního systému je učňů v určitých regionech Německa nedostatek a po otevření pracovního trhu v květnu 2011 je zde patrný zájem o mladé učně z České republiky. Jedná se přitom hlavně o technické obory, jako například elektrikář, mechatronik nebo nástrojář. Zájem na české straně je však poměrně nízký: mnozí nechtějí opustit své domácí prostředí nebo neovládají němčinu na takové úrovni, aby mohli absolvovat učební obor na druhé straně hranice. Vyučit se v Německu s sebou přináší různá pozitiva, učni například získají praktické zkušenosti ve firmě, zlepší svoji znalost němčiny a dostávají finanční ohodnocení už od prvního ročníku. Určitý počet mladých lidí této možnosti určitě využije, což jen vítáme. Současně se ale jako bilaterální obchodní komora snažíme o to, aby tyto výhody začaly platit i pro učně v České republice a ti nebyli nuceni odcházet za hranice. V České republice už dnes panuje nedostatek odborných pracovních sil a jejich další úbytek by měl pro firmy, které zde působí, vážné následky.
Proto se snažíme spíše podporovat spolupráci a výměnu mezi školami a podniky na obou stranách hranice. Školy v České republice tak mohou v rámci projektu “Němčina pro úspěšnou kariéru”, který organizuje ČNOPK společně s Goethe-Institutem a Centrálou pro německé školství v zahraničí, navázat kontakty k německým podnikům působícím v ČR. Tento projekt se snaží sblížit školy a firmy, ukázat mladým lidem, jak může znalost němčiny pozitivně ovlivnit jejich profesní budoucnost a zprostředkovat jim zkušenosti ve firmě, například formou stáží. Pokud by školy měly zájem o praxi přímo v Německu nebo například výměnu učňů, mohou se obrátit místní obchodní a hospodářské komory (IHK) a řemeslné komory (HK), které fungují v každém regionu Německa a spolu s místními školami a firmami zajišťují duální vzdělávání.
Liší se nějak firemní kultura v Česku a Německu? Na co dát pozor, je nutný nějaký interkulturní trénink, jaké jsou vaše zkušenosti?
Česká a německá kultura jsou si velice blízké, což je i v obchodním styku výhodou. Na druhé straně to často vede k tomu, že se zapomíná, že mezi stylem fungování českých a německých firem existují určité rozdíly. Německá snaha o věcné a často velmi přímočaré jednání může někdy narážet na českou tendenci pěstovat i v obchodních stycích dobré osobní vztahy a nikoho se nepříjemně nedotknout. Také organizace práce se často odlišuje, jak už napovídá název jednoho z námi nabízených kurzů: “Perfektně naplánováno a geniálně improvizováno”. Myslím si, že interkulturní trénink může pomoci takové rozdíly odhalit a lépe pochopit situace, kdy náš zahraniční partner volí odlišný způsob komunikace nebo řešení problémů, než na jaké jsme zvyklí.
Jak byste komentoval hlasy z německých firem, které se obávají nedostatku technicky vzdělaných pracovníků a varují, že v takovém případě odejdou z ČR? Jde o plané výzvy nebo máte nějaké další signály, které to potvrzují?
Nedostatek odborných pracovních sil, na který loni na podzim v našem průzkumu o vzdělávání upozornilo velké množství firem, je stále aktuálním problémem, který se nedotýká jen dotázaných podniků, také mnozí naši členové a další firmy se s ním i nadále potýkají. Pro jeho řešení je nezbytné, aby političtí představitelé udělali potřebné kroky ke strukturálním změnám ve vzdělávání, zvýšili podíl praxe, více do vzdělávání zapojili firmy a podpořili rozvoj a propagaci technických oborů. Pokud se tak nestane, těžko dojde ke zlepšení situace, naopak se můžeme obávat jejího zhoršení. V případě, že by zde firmy nenašly kvalifikované zaměstnance, ztratila by pro ně Česká republika významně na atraktivitě. Jak nám němečtí investoři každoročně potvrzují v našem konjunkturálním průzkumu, jsou kvalifikovaní, motivovaní, výkonní a v porovnání s mnoha zeměmi stále ještě finančně dostupní zaměstnanci pro ně jedním z hlavních důvodů, proč zde podnikají. Pokud tento důvod odpadne, bude odchod mnoha z nich velmi pravděpodobným scénářem. Tomu bychom společně s českými aktéry z oblasti politiky a vzdělávání chtěli zabránit, proto jsme si na rok 2012 zvolili motto „Společně za odbornou pracovní sílu a inovaci“. Předpokladem obojího je kvalitní vzdělávací systém připravený na budoucnost – a právě za to se letos chceme formou informačních akcí, hospodářsko-politických rozhovorů a veřejných prohlášení intenzivně zasazovat.
Foto: © Arnd Drifte - Fotolia.com
