Když bychom se vrátili trochu zpět v čase, do roku 2008, na začátek krize… V první šokové fázi firmy většinou jen ořezávaly náklady, teprve pak začaly pomalu přicházet na to, že je třeba znovu i investovat… jak situace vypadala u vás?
My jsme na začátku roku 2007 dokončili program Vize 2008, díky němuž jsme měli optimalizovanou nákladovou strukturu. Zároveň jsme v roce 2007 odstartovali program s názvem Efektivita. Ten běží dodnes, stal se součástí programu Nová Vize, který se zaměřuje mimo jiné také na redukci nákladů. Ale nejen na ni. Jak říkají klasikové „k prosperitě se nedá prošetřit“. Vždy musíte mít výnosy, jenom šetřením se nikomu nepodařilo zajistit si nadstandardní výsledky.
Jakými způsoby vám tedy program Nová Vize zvyšuje výnosy?
Hned několika: například optimalizací našich distribučních aktiv a také přenášením best practice z České republiky do zahraničních distribucí. V Česku jsme na tom opravdu dobře a především máme obrovské zkušenosti, jak dělat věci kvalitně a optimálně. Tyto zkušenosti se pak dají relativně rychle předat do firem, které jsme v zahraničí akvírovali a které na začátku nebyly stejně rozvinuté. Další optimalizací je zvyšování výkonu jaderných elektráren – v Temelíně na 15 TWh ročně a v Dukovanech na 16 TWh ročně, což je v součtu zhruba polovina naší výroby. Zde platí, že každá další „natočená“ hodina provozu představuje dodatečný výnos s relativně nízkými variabilními náklady. Navíc bez produkce CO2 a nemusíme tedy spotřebovávat žádné emisní povolenky.
Program ČEZ Nová Vize však prostupuje celou firmou a všemi jejími zákoutími a je mnohem komplexnější, než jen těch několik málo oblastí, které jsem zmínil. Důležitost programu reflektuje i skutečnost, že je přímo řízen vrcholovým vedením Skupiny ČEZ.
Výrobní firma asi také musí neustále obnovovat své zdroje…
Samozřejmě, bez toho po čase přestanou fungovat a výnosy nebudou prostě žádné. Proto i v době krize jsme začali masivně investovat do obnovy dvou uhelných elektráren v Tušimicích a Prunéřově a nové stavby v Ledvicích, zásadní investicí je také již zmíněný větrný park v Rumunsku.
Velkou výhodou bylo to, že když jsme kontrahovali projekty nebo jejich části v době krize, měli jsme mnohem lepší vyjednávací pozici než v době konjunktury. Vyjednávací schopnost kupujícího je v době krize zkrátka diametrálně odlišná od doby, kdy se dodavatelé topí v zakázkách a neví, pro koho zařízení dříve vyrobí. Krize je zkrátka správná doba na strategické dlouhodobé investice. Ale samozřejmě záleží na oboru, na tom, kolik se propadne poptávka po nabízeném produktu. Pokud ale není dopad na firmu tak dramatický, pak je lepší krize využít k zajímavým investicím. Také nás těší, že jsme v této složité době mohli díky realizaci investic podpořit českou ekonomiku.
Před krizí jste ovšem narozdíl od mnoha konkurentů příliš nenakupovali…
Skoro vůbec… V „přehřátých“ předkrizových letech, například v roce 2007, kdy ceny aktiv vystřelily nahoru a vše se prodávalo za násobky toho, co nám přišlo jako rozumná částka, která se vrátí, jsme v akvizicích nikdy „neuspěli“. Takový přístup nám ale byl investory v podstatě přičítán k dobru. To nejhorší, co se vám totiž může stát, je, že přeplatíte. Sice jste nakoupili, ale tak draho, že budete mít velký problém, aby se vám investice vrátila.
Jak říká Jack Welch, důležité je nespadnou do pasti zvané „deal heat“, nepodlehnou vzrušení z neopakovatelné příležitosti…
Ano, všichni kupují, proboha, aby mi něco neuteklo! Navíc panuje obecné přesvědčení, že teď už ceny půjdou jenom nahoru. Dolů už nikdy, svět se prý natrvalo změnil. Nezměnil. Ekonomické zákony zkrátka fungují a fungují rychleji, než bychom si mysleli. Myslím, že málokoho by na konci roku 2007 napadlo, že v druhé polovině následujícího roku zkrachují Lehman Brothers. Kdyby to někdo řekl ještě na Silvestra 2007, tak by si všichni mysleli, že přemíra alkoholu udělala své…. Změna zkrátka může přijít velmi rychle. Jakmile jsou makroekonomické zákony někde dočasně potlačeny, tak se vždy nakonec někde „vyboulí“, v jakémkoliv ekonomickém systému.
a americký trh nemovitostí může sloužit jako klasický příklad...
Nejen americký, v Evropě je podobná situace v například v Irsku nebo Španělsku.
Třetí díl čtyřdílného rozhovoru. První díl byl publikován v pondělí 3. 1. 2011, další část v úterý, dokončení zítra.
Foto: © Visual Concepts - Fotolia.com
