Co myslíte, že je nejlepší startovní kvalifikací nebo přípravkou pro finančního ředitele? Vy jste na začátku kariéry dělal daně, co jste si přinesl jako největší devízu?
Dnes už je potřeba mít ekonomické vzdělání, což zní možná banálně, ale dříve to skutečně šlo i bez něj. Například můj londýnský šéf, který byl finančním ředitelem Conoco pro celý neamerický svět, ekonomické vzdělání neměl, dokonce neměl ani vysokou školu, ale zkrátka se vypracoval. On byl ale přirozený talent, vše se velmi rychle naučil, takže okolí se jevil jako člověk, který má tři univerzity. Financím nejen rozuměl, ale uměl své schopnosti i dobře „prodat“, dařilo se mu věci prezentovat, vyjednávat.
Určitě se cení, když máte v hlavě základní vzorečky a umíte rychle posoudit, jestli něco dává na první pohled ekonomický smysl nebo ne a nemusíte ztrácet čas dlouhými analýzami v Excelu. Prostě, chtě nechtě, je nutné umět rychle počítat.
Jsem absolventem VŠE. Mně osobně ale velmi pomohlo absolvování MBA na University of Pittsburgh, které jsem dokončil právě před nástupem do své současné pozice v prosinci 2007. Stalo se tak po více než deseti letech práce ve financích, takže už jsem mohl srovnávat jevy, které jsem sám zažil, s výroky autorit, které nejen přednáší, ale také se tím, o čem mluví, aktivně živí.
Špatnou průpravou určitě není ani možnost obejít si několik oblastí financí. Určitě se vyplatí strávit nějakou dobu v controllingu, protože rozumět číslům a získat pocit pro to, co ještě vypadá dobře a co už ne, je nezbytné. Příslušný pocit získá člověk při analýze čísel vypracovávání variačních analýz. Trochu se dostat k treasury je také dobrá věc, byť zde samozřejmě hodně záleží na firmě. Ve velké nadnárodní korporaci, kde zodpovídáte za finance jedné z poboček a veškeré financování teče od matky k dceři a zpět a vy nefungujete na vnějším bankovním trhu, vás zřejmě nebude treasury vůbec zajímat. Stejně ale musíte mít například tušení, které úrokové sazby jsou fér a které už ne. Drtivá většina firem má dluh, což je pozitivní ve vztahu k akcionářům, protože nepoužíváte jejich peníze. Z toho vyplývá nutnost umět dobře rozvrhnout maturity dluhů, například nemít vše splatné v jeden rok.
…a zrovna ten totiž může být onen krizový…
Ano, a pak máte problém. Mnoho firem bylo ekonomicky v pořádku, jen se na ně zrovna v nešťastném roce 2008 nahrnuly splátky dluhů, které právě maturovaly a trh jim v danou chvíli nedokázal nabídnout alternativní financování.
Něco do sebe má určitě i účetnictví, byť nejde zrovna o „sexy“ záležitost. U velkých věcí víte dopředu, že se musíte zamyslet nad oceňovacími rozdíly, jak to bude s goodwillem, jakým způsobem se může podle standardů IFRS projevit nějaká transakce, která jinak vypadá na první pohled jasná. Nemusíte znát všechny detaily, ale víte, že jsou určitě odlišnosti, které mohou mít vliv na výsledek v čase.
Povědomost o daních představuje samozřejmě také výhodu. Není nutné znát paragrafy, ale je nutné mít přehled o fungování daňového systému. Na první pohled musíte poznat největší úskalí, která vás mohou v daních potkat.
Takže ideál je myslím okusit od všeho trošku, ovšem s výjimkou velkých firem, kde lze „prorotovat“ všechny tyto pozice, tak věci nefungují. Většinou znáte jednu, dvě specializace a pak když nastoupíte na místo finančního ředitele, tak se zbytek prostě musíte postupně sami ve volných chvílích doučit.
V rozhovorech se vždy ptáme finančních ředitelů: Co je – řečeno jednou větou – hlavní úkol CFO?
Ta věta bude poněkud delší… Hlavním úkolem finančního ředitele, a řekl bych v jakékoliv firmě, je zajistit finanční stabilitu firmy tak, že má v každý okamžik dostatek prostředků pro své plány. Do nich finanční ředitel vstupuje a samozřejmě usměrňuje je úměrně možnostem své firmy. Úkolem finančního ředitele je určitě také optimalizovat nákladovou strukturu, stanovovat cíle v oblasti výnosů pro jednotlivé části firmy a být podporou generálnímu a výkonnému řediteli, na nichž pak leží finální rozhodnutí. Úplně zásadní je uvědomit si, že součet účetních zisků a ztrát za život projektu nebo firmy je roven součtu toků hotovosti. Často se totiž setkávám s tvrzením následujcícho typu: naše firma má dlouhodobé ztráty, ale jsme na tom s hotovostí dobře. To může platit po několik let, ale pak vždy dojde hotovost a nastává problém.
Finanční ředitelé dnes často vstupují přímo do strategických rozhodnutí firmy, dříve se starali čistě o čísla a byli drženi stranou…
Je to tak. Proměnu role finančního ředitele určitě akcelerovala i krize. Před ní mělo ještě mnoho CFO roli jen jakéhosi hlavního účetního. Ještě to tak mohlo fungovat , zisky šly relativně snadno nahoru a zbytek firmy měl jasno v tom, co chce dělat. Dnes už ale obecně platí, že se finanční ředitel podílí na strategickém rozhodování. Konkrétně v ČEZ děláme strategická rozhodnutí na představenstvu, kterého jsem členem. Dále máme několik dalších platforem, na kterých se o strategických věcech bavíme – jednou z nich je například Výbor pro strategii, jehož členy je nejen představenstvo, ale několik dalších klíčových lidí, kteří mají na strategii ČEZ vliv.
V čem ještě spočívá vaše role při strategickém rozhodování?
Mým úkolem je mimo jiné finanční modelování a ukazování mantinelů, v nichž se může firma pohybovat. Základem je schopnost shrnout do jednou, dvou slidů celou budoucnost na dvacet let dopředu. Pětisetstránkový report plný čísel je hezká, ale nečitelná záležitost. Vždy je nutné „vydestilovat“ závěry do něčeho, co má podobu čtyř až pěti zásadních veličin. Ty, když se změní, tak se zásadně změní i výsledky firmy. Pak si můžete připravit „what-if“ scénáře. Když se stane X, tak vím, že uděláme Y. Výsledek nebude překvapení, naopak, když se věci pohnou pozitivním směrem, tak budu přesně vědět co dělat pro využití příležitosti.
ČEZ je zčásti vlastněn soukromými investory. Jaká je vaše role při styku s nimi?
Pro představu, když jsem nedávno počítal, kolik mám ročně v průměru schůzek s investory, tak jsem se dostal k číslu 200.
Jedna schůzka denně?
V průměru ano. V praxi se samozřejmě naplánuje třídenní setkání s investory například v Londýně a tam pak máme každý den deset hodinových schůzek. Na nich jim vysvětlujeme, kam se firma ubírá, co děláme, jak vypadá budoucnost, jaké máme názory na trh komodit, a oni si pak udělají názor na to, zda naše akcie chtějí koupit nebo ne. Taková setkání organizují banky pro své klienty (hlavně velké fondy) a zajistí přítomnost všech významných firem z daného oboru nebo regionu.
Investory jsou asi především fondy…
Ano, nejčastěji penzijní a podílové. Další skupinou jsou pak dluhoví investoři, protože ČEZ emituje dluhopisy na eurobondovém trhu.
Jde vlastně o takový marketing směrem k investorům…
Marketing bych to možná nenazval , spíše jde řekněme o podávání našeho názoru na otázky, na které není úplně jasná odpověď. Co bude s cenami komodit? Jak se bude vyvíjet cena plynu nebo cena ropy? Ovšem zpětná vazba je oboustranná, i my si testujeme naše názory. Bavíte se totiž s lidmi, kteří o problému ledacos vědí, často investují svoje peníze a proto velmi dopodrobna rozebírají stav světové ekonomiky nebo regionu.
Ing. Martin Novák, MBA
Po vystudování pražské VŠE v roce 1994 začal svou kariéru začal coby daňový poradce v Price Waterhouse. Odtud přešel do České rafinérské, kde pracoval v letech 1996 až 2001, naposledy ve funkci Controller-Zástupce finančního ředitele. Následujících pět let působil ve společnostech Conoco v Houstonu a ConocoPhillips Londýně, přičemž v letech 2002 až 2006 byl finančním ředitelem pro střední a východní Evropu. V roce 2007 absolvoval Executive MBA program na University of Pittsburgh.
Ve Skupině ČEZ působí od roku 2006. Nejdříve na pozici ředitele úseku účetnictví energetické společnosti ČEZ, od začátku roku 2008 je ředitelem divize finance Skupiny ČEZ. Od května téhož roku je i členem představenstva ČEZ, a. s.
Je členem Rady Klubu finančních ředitelů. V odborné anketě Finanční ředitel roku 2009 obsadil druhé místo.
Konec čtyřdílného rozhovoru, předcházející části byly uveřejněny 3. 1., 4. 1. a 5. 1.
Foto: © Iakov Kalinin - Fotolia.com
