Stalo se již tradicí, že společnost DHL Express vyhlašuje pravidelně jedenkrát do roka výsledky Exportního výzkumu DHL, který dlouhodobě mapuje názory nejvýznamnějších českých vývozců na aktuální události v České republice i zahraničí. „Aktuální výsledky 22. vlny výzkumu zajišťovala společnost GfK Czech, která se telefonicky dotazovala ředitelů a členů top managamentu zodpovědných za export v 301 českých exportních firmách,“ uvádí obchodní ředitel společnosti DHL Express & CEU Luděk Drnec. Výsledky ukazují, že exportní sebevědomí podniků v Česku mírně stoupá. Téměř polovina exportních firem (47 %) se s aktuálními výsledky svého vývozu pohybuje na číslech před druhou vlnou ekonomické recese z let 2010 až 2011.
Vyjmenujte 12 prioritních zemí pro český export
Nejčastější destinací českých výrobků jsou země Evropské unie. Došlo však k výraznému nárůstu počtu firem, které exportují do zemí mimo EU, nejčastěji jde o Rusko a další země bývalého Sovětského svazu. České firmy ale stále míří také do Číny, zemí Jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky. „Tady je třeba dodat, že export do Číny stěžuje fakt, že tam není zajištěna ochrana duševního vlastnictví. My tam něco pustíme a oni to okopírují,“ upozorňuje Luděk Drnec. Od roku 2011 narostl počet exportérů, kteří aktivně hledají nové trhy z 25 na 33 procent. Minimálně třetina exportérů očekává zvýšení počtu zemí, kam vyvážejí. Dlouhodobě naším nejvýznamnějším partnerem je Německo (38 %), následované Ruskem (12 %) a Slovenskem s 8 %. „Celkově téměř 70 procent dotazovaných očekává, že na číslech předkrizového objemu exportu budou nejpozději do jednoho roku. Návrat na tyto výsledky jistě podporuje optimismus exportérů. To dokládá i nižší potřeba realizovat protikrizová opatření ve firmách, jak dokládá průzkum,“ doplňuje Petr Megela Consultant Digital Technology & Automotive GfK Czech.
Nová exportní strategie, která by měla vést ke zjednodušení a zefektivnění přístupu českých exportérů k podpoře státu a ke službám spojeným s exportem, se opírá o tři nosné pilíře: zpravodajství pro export, rozvoj exportu a rozvoj obchodních příležitostí. V rámci nové strategie bylo určeno dvanáct prioritních zemí (PZ) pro český export, ke kterým byly přiděleny expertní týmy a vytvořeny akční plány. Dále byl vytvořen seznam 26 zájmových zemí (ZZ), také velmi vhodných pro spolupráci s Českou republikou.
Letošní rok, nebo spíše jeho konec, by mohl být pomyslným světlem na konci tunelu. Mírně optimistické je rovněž zjištění, že firmy se chystají více investovat než tomu bylo v minulém období. Bude ale stačit jen mírné zakolísání poptávky na světových trzích a můžeme být opět zpátky v recesi. Tohle riziko si uvědomují i zaměstnavatelé a pokračují i letos v restrukturalizačních krocích. Proto téměř čtyři pětiny firem plánují dále snižovat náklady a skoro dvě třetiny sází na zvyšování produktivity práce. Exportéři samozřejmě hledají usilovně nové trhy, zejména mimo Evropu.
Ať nás vláda nechá být!
Největší část českého vývozu pořád míří do Evropské unie a nic na tom v dohledné době nezmění ani strategie státu, která chce export přeorientovat více na jiné trhy (jiný názor srovnej zde). Přestože by firmy v EU neměly na jednotném trhu na překážky narážet, opak je pravdou. Ve všech zemích Evropy, a zvláště v případě Německa a Skandinávie, existují národní certifikáty, které chrání domácí výrobce nebo určitou skupinu výrobců. Specifikace technických parametrů pro výběrová řízení jsou pak pro dovozce těžko dosažitelná. České exportéry trápí procesy ověřování dokumentů a celní procedury při vydávání dokladů potvrzujících původ zboží. Nespokojeni jsou také s podmínkami exportního financování, které je diskriminuje oproti ostatním zemím Evropské unie. Vadí jim krátké úřední hodiny a naopak dlouhá čekací doba na úřadech. Ve vývozních destinacích se potýkají s problémy v rámci celních procedur při dovozu a s tím spojenými cly a kvótami.
Na pomoc ze strany státu se exportéři nespoléhají. „České firmy se musí spoléhat samy na sebe, stát jim nepomůže a zástupci malých a středních firem připojují: Ať nás vláda nechá být,“ dodává Petr Megela. Z dlouhodobějšího hlediska je pro průmysl zásadní vytvoření právě příznivého podnikatelského prostředí, které by pomáhalo zvýšit tuzemskou konkurenceschopnost. Zaměstnavatelé ovšem situaci hodnotí dost negativně a zlepšení příliš nepociťují. „V našich šetřeních zejména kritizují zmatky v legislativě, překotné přijímání zákonů a do očí bijící plýtvání ve státní správě. Je to, jako byste měli rozjet auto a místo toho se musíte pořád zastavovat a vyměňovat součástky,“ uzavírá Petr Megela.
Dokáží recesi vzdorovat
Krizová léta 2008 a 2009 jasně ukázala schopnost našeho průmyslu vyrovnat se se složitou situací. Mnoho firem v této době i dnes navzdory potížím dokázalo expandovat a nabírat nové pracovníky. Zejména to byly firmy, které dokázaly představit inovované produkty a pronikat na trhy mimo EU. To se daří firmám ve strojírenském průmyslu, v oblasti služeb, informačních technologií a bezpečnostních systémů.
„Prakticky největším důvodem růstu tržního podílu v nejdůležitějších destinacích oslovených exportérů bylo nalezení nového obchodního partnera nebo koncového zákazníka a z toho plynoucí větší odbyt,“ uvádí Luděk Drnec. Podle jeho slov na druhém konci žebříčku je pokles zapříčiněn menší poptávkou po našich výrobcích a službách. Na vině je recese a celosvětový pokles, sílící konkurence a rovněž i nedostatečné cash flow.
