Nový občanský zákoník je vyvrcholením více než desetiletého legislativního procesu rekodifikace soukromého práva a průlomovou událostí pro další fungování privátní i firemní sféry.
Po padesáti letech bude z občana zase člověk
Stávající Občanský zákoník z roku 1964 vykazuje některé významné nedostatky poplatné době, v níž vznikl. Jeho základní tendencí je řídit život občana ve většině situací. Občan a právnická osoba jsou si rovni, důraz je kladen na formalismus a dále na dualismus smluvního práva. Naproti tomu podle nového občanského zákoníku je člověk ve středu zájmu jako individualita (nikoli už občan), přičemž se klade primárně důraz na jeho volnost a svobodnou vůli. Člověk má i přednost před právnickou osobou. Zkrátka nový občanský zákoník se snaží člověka chránit, nikoliv ho řídit.
Pozitivum týkající se i podnikové sféry je významné posílení smluvní volnosti stran. Strany se mohou v mezích zákona v praxi dohodnout, jak chtějí, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Uzavírání smluvních vztahů tak bude přirozenější, flexibilnější a jednodušší.
Naproti tomu občanský zákoník přináší i řadu zpřísňujících opatření, na které musí firma pamatovat. Jak už bylo uvedeno výše, cílem je chránit člověka, a tedy jedním z jeho hlavních principů je i zvýšení ochrany zákazníka, spotřebitele. To je výzva pro komerční subjekty: spokojený zákazník je klíčovým faktorem úspěchu každé společnosti. Proto je nově zaváděn institut slabší smluvní strany a důraz je kladen na komunikaci a pravidla jednání s klientem.
Průměrně rozumný člověk na návštěvě v pojišťovně
Všechna výše uvedená fakta určují i budoucí podnikání komerčních pojišťoven. Pojištění jako specifický obor založený na teorii pravděpodobnosti a náhodě spočívá obrazně řečeno v prodeji příslibu pomoci pro předem definovanou situaci, zpravidla krizovou. Pro takové zcela nehmotné závazky, často dlouhodobé povahy, je právní úprava nového občanského zákoníku klíčová.
Mezi čtyři nejdůležitější oblasti zájmu z pohledu pojišťovny, které reflektují ochranu slabší smluvní strany a vedou ke zvýšené ochraně klienta pojišťovny, se řadí: komunikace se zákazníkem, smluvní dokumentace, proces likvidace pojistných událostí a náhrada majetkové a nemajetkové újmy. A samozřejmě i další dílčí změny, jež bude nutné do každodenní praxe promítnout.
Komunikace s klientem i smluvní dokumentace by měly být jasné a přehledné, pro zákazníka srozumitelné. To zní přirozeně, ale všichni víme, že zejména v bankách a pojišťovnách je to opravdu oříšek. Smlouvy jsou velmi často uzavírány adhezním způsobem, tedy tak, že pojišťovna předkládá klientovi hotový text s podmínkami, které je možné jen buď přijmout, nebo odmítnout jako celek. To samo o sobě vyvolává otázku, zda tak nedochází k nerovnováze v právech a povinnostech smluvních stran. Zde volá nový občanský zákoník po větší transparentnosti. Na klienta se bude nahlížet jako na průměrně rozumného člověka (což ovšem není blíže specifikováno) a podle toho je zakotvena povinnost jeho informovanosti, z níž musí vyplývat, co pojišťovna nabízí a co klient potřebuje. Překvapivá ustanovení v dokumentaci pojišťoven nebo v pojistných podmínkách budou neúčinná. Jde o to, že klient nesmí být v průběhu smluvního vztahu zaskočen nějakou okolností nebo podmínkou, s níž určitě nepočítá, protože je reálně nepředvídatelná. Taková mimořádná ustanovení budou muset být zakotvena ve smlouvě tak, aby se k nim klient mohl explicitně vyjádřit.
Prostor pro individuální dojednávání odškodnění
Dalšími převraty projde proces likvidace pojistných událostí jako takový. A opět je zde nový občanský zákoník na straně klientů pojišťoven. Zvýšené požadavky budou kladeny na dobu šetření pojistných událostí – tu nebude možné prodloužit ani v případě, že by se na pozdějším termínu dohodly obě strany. Nová úprava se dotkne informační povinnosti ve vztahu ke klientovi, omezí případy, kdy lze pojistné plnění odmítnout, a budou zpřísněna i pravidla jednorázového vypořádání pojistné události.
Obrovské nároky, ale také otazníky, vnáší nový zákoník do oblasti náhrady škod i nemajetkové újmy. Nový občanský zákoník nedává žádné vodítko, jak postupovat při likvidaci, která bude velmi individuální a hlavně v počátcích bude záviset na zákaznících a jednotlivých pojišťovnách – otevírá totiž prostor pro individuální dojednávání výše odškodnění. Dosavadní „tabulkové“ hodnoty odškodného za škody na zdraví už platit nebudou. Budou zpřísněna pravidla pro vypořádání při závažném ublížení na zdraví, přesněji definovaná skutková podstata odpovědnosti za škodu a bude i rozšířena základna pro kalkulaci náhrady škody v případě dlouhodobé neschopnosti. Odškodňovat se budou i doposud nepopsané nároky jako bolestné, ztráta nejbližšího, ztížené společenské uplatnění, atp. To pravděpodobně přinese navýšení nároků, protože se rozšiřuje i okruh blízkých osob, které je mohou vznést, a pojistná plnění porostou. Zůstává otevřené, jak se s těmito výzvami české pojišťovnictví vyrovná a jak rychle se situace stabilizuje. Nesnadné to bude i pro soudy, které budou řešit případy, v nichž mezi klientem a pojišťovnou k dohodě nedojde. I zde to bude zcela nové a i soudci si uvědomují, že nebude jednoduché rozhodovat bez jasných vodítek.
Pojišťovny finišují přípravy
Pro každou instituci, pojišťovny nevyjímaje, je v současné době důležité dokončení legislativního procesu schválení doprovodných zákonů k novému občanskému zákoníku. Ze svého pohledu finanční ředitelky mohu zmínit velmi důležitý návrh zákonného opatření k daňovým zákonům. Všichni očekáváme, zda bude doprovodný balíček zákonů schválen ještě v letošním roce, jinak může být velmi ohrožena účinnost nového občanského zákoníku od 1. 1. 2014.
Z pohledu zástupkyně pojišťovny považuji též za velmi důležitý nový zákon o obchodních korporacích, který upravuje základní podmínky fungování korporací od jejich založení, přes rozložení vnitřní struktury orgánů, odpovědnosti členů těchto orgánů až po jejich zrušení. V souvislosti s tímto zákonem bude potřeba provést hlavně revizi statutárních dokumentů, tj. stanov společnosti, a přizpůsobit je ve stanovené lhůtě této nové úpravě. Je třeba také mít na paměti zvýšenou pozornost ustanovením ohledně výkonu funkce člena statutárního orgánu, a to vzhledem k rozšířené úpravě odpovědnosti členů statutárních orgánů. Z nových ustanovení bych také ráda zmínila záležitosti okolo dozorčího orgánu – dozorčí rady, kdy již nebude platit povinnost mít třetinu členů dozorčí rady volenou zaměstnanci, jako tomu bylo doposud.
V UNIQA pojišťovně jsme přípravu na nový občanský zákoník pojali jako jeden ze zásadních projektů roku 2013, který zastřešuji z pozice CFO jako garant. První odhady a koncepci implementace jsme si udělali již koncem loňského roku. Na jaře letošního roku se v UNIQA projekt naplno rozběhl. To samé samozřejmě prožívají i ostatní pojišťovny na trhu. Museli jsme identifikovat veškeré relevantní změny nové úpravy oproti současnému stavu, vyhodnotit je a navrhnout nová řešení. A změn byly téměř dvě stovky – některé se širším, jiné s užším, nicméně nikoli nepodstatným záběrem. Od počátku bylo zřejmé, že implementaci nového občanského zákoníku neponesou na bedrech jen podnikoví právníci, ale doslova každý odbor a každé oddělení ve firmě. Nyní máme projekt implementace již v závěrečné fázi, zbývá nám prakticky tisk nové smluvní dokumentace na naše produkty a dílčí IT úpravy provozních systémů. IT úpravy považuji rovněž za klíčové: s novým občanským zákoníkem budeme provozovat prakticky tři režimy správy pojistných smluv – smlouvy uzavřené podle dřívější úpravy pojistné smlouvy v současném občanském zákoníku, pak druhý režim smluv uzavřených za úpravy dle zákona o pojistné smlouvě a nově vše, co bude uzavřeno podle nového občanského zákoníku.
Co když bude účinnost zákoníku odložena
Jak bylo uvedeno, změny v rámci implementace nového občanského zákoníku jsou tak rozsáhlé, že nestačí pouze úprava v právní oblasti – tj. návrhy pojistných smluv a všeobecných pojistných podmínek, ale musíme přijmout komplexní řešení i v dalších oblastech vnitřní struktury pojišťovny, zejména v oblasti likvidace škod, správy pojistných smluv, pohledávkové agendy a IT záležitostech. Máme vlastní projektový tým, složený z ředitelů za právní odbor, pojistně technický úsek, IT a podnikové procesy. Tito členové týmu pak spolupracují, podle potřeby, s dalšími kolegy. Zároveň využíváme služeb externí konzultantské společnosti. Nemusím samozřejmě dodávat, že celý proces probíhá za nemalých finančních nákladů a s enormním nasazením kolegů nad rámec jejich dosavadní agendy.
Vyvstává i otázka, co se stane, pokud bude účinnost nového občanského zákoníku odložena. S touto variantou počítáme a jsme na ni samozřejmě připraveni, jakkoli by byla po deseti letech příprav paradoxní. V současné době máme všechny projektové práce nastavené tak, abychom vše do konce letošního roku stihli. Dosavadní průběh prací vychází přesně podle nastaveného harmonogramu. V případě, že by účinnost nového občanského zákoníku byla odložena, hotové úpravy neuvedeme do ostrého provozu, ale zakonzervujeme je. Veškerá naše řešení máme nastavena tak, abychom byli schopni na odklad flexibilně reagovat, což znamená, že hotové úpravy zachováme, a podle aktuálního legislativního vývoje na ně pak plynule přejdeme.
Autorka Ing. Lucie Urválková je členkou představenstva a finanční ředitelkou UNIQA pojišťovny (rozhovor jsme již přinesli zde)
