O dopadech rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ohledně souběhu výkonu funkce jednatele a pracovněprávního poměru z hlediska předpisů o nemocenském pojištění jsme již informovali zde. Vzhledem k tomu, že zmíněné rozhodnutí vyvolalo v řadách veřejnosti i v odborných kruzích mnoho otázek, shrňme nejnovější vývoj. K výše uvedenému rozsudku vydala dne 10. února 2011 oficiální vyjádření Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), které se však ve skutečnosti zabývá pouze pojištěním jednatelů ve společnosti s ručením omezeným. Otázkou postupu v případě pojištění členů statutárních orgánů akciových společností se stále zabývají úředníci ministerstva práce a sociálních věcí, bohužel zatím bez jakéhokoli výsledku či návrhu řešení vzniklé situace. ČSSZ ve své tiskové zprávě zdůraznila, že „i když je pracovní smlouva jednatele neplatná, jednatelé jsou účastni důchodového pojištění z titulu výkonu své funkce. Tudíž by jim odpracované roky většinou neměly chybět, pokud jim byl zúčtován započitatelný příjem alespoň ve výši rozhodného příjmu (například v roce 2011 je to 6 200 Kč, v roce 2010 6 000 Kč, v roce 2009 činil 5 900 Kč).“ Tuto informaci interpretujeme tak, že správa sociálního zabezpečení by měla příjem vyplacený jednateli na základě neplatné pracovní smlouvy považovat z hlediska důchodového pojištění za odměnu jednatele. Ve většině případů by tak u jednatelů dotčených souběhem neměly mít důchodové předpisy negativní dopad. To znamená, že jednatelé by byli účastni důchodového pojištění i za roky dotčené souběhem.
Neuznání nemocenského pojištění se může nejvíce dotknout jednatelek – žen
Jak dále uvádí ČSSZ ve své tiskové zprávě, „přeplatek na pojistném by tak většinou vznikl pouze u nemocenského pojištění, a to pouze počínaje rokem 2009. Do konce roku 2008 byli i jednatelé účastni nemocenského pojištění. ČSSZ si neponechává pojistné odvedené za osoby, které nejsou účastny pojištění. Takové přeplatky se automaticky vrací, jakmile se například při kontrole či požadavku firmy zjistí, že k takové situaci došlo.“ Jednatelé by tak nebyli účastni pouze nemocenského pojištění až od 1. ledna 2009, od kdy jednatel dle platných předpisů již není povinně (a ani dobrovolně) účasten nemocenského pojištění. Neuznání nemocenského pojištění se může nejvíce dotknout jednatelek – žen, které by uplatňovaly nárok na dávky v mateřství odvíjející se od předchozí účasti na nemocenském pojištění, případně jednatelů, kteří čerpali nemocenské v době od 1. ledna 2009 na základě neplatné pracovní smlouvy.
Negativní dopady souběhu by ovšem mohly nejvíce postihnout členy statutárního orgánu akciové společnosti a samotnou akciovou společnost. Z odměn členů představenstva se totiž nehradí pojistné na důchodové pojištění a tyto osoby rovněž nejsou účastné nemocenského pojištění. Navíc do konce roku 2007 nebyli členové statutárních orgánů pojištěni ani zdravotně. U členů představenstva proto v důsledku souběhu hrozí riziko, že jejich účast na důchodovém a nemocenském pojištění, a do konce roku 2007 ani na zdravotním pojištění, z titulu neplatné pracovní smlouvy vůbec nevznikla.
Co se týče daňových dopadů vyplacených odměn dotčených souběhem, dle stanoviska GFŘ by měly být daňově účinné odměny vyplacené jednateli za výkon funkce jednatele a za souběžný výkon zaměstnání na základě pracovní smlouvy. V případě členů statutárních orgánů v akciové společnosti by dle Generálního finančního ředitelství vydaného minulý týden (GFŘ) mohly být odměny za výkon práce na základě pracovní smlouvy rovněž považovány za náklady daňově uznatelné, pokud z nich byla plátcem odváděna daň ze závislé činnosti i zákonné odvody na sociální a zdravotní pojištění a pokud se jednoznačně a zcela neprokáže, že se jedná o odměnu za výkon funkce člena statutárního orgánu a nikoliv za vykonávanou závislou činnost.
Zvýšit právní jistotu podnikatelské veřejnosti
Z výše uvedeného se jeví, že jak ČSSZ, tak GFŘ se snaží uklidnit situaci a nalézt pragmatický přístup k řešení souběhů do minulosti. S ohledem na stávající předpisy nicméně rozhodně doporučujeme posoudit a případně přehodnotit do budoucna smluvní vztahy mezi společností a statutárním orgánem nebo členy statutárních orgánů.
V této souvislosti považujeme za nutné upozornit na iniciativu ministerstva spravedlnosti, které připravuje legislativní řešení výslovně dovolující souběh pracovněprávního poměru a výkonu funkce jednatele nebo člena statutárních orgánů. Ministerstvo počítá s doplněním již existujícího návrhu malé novely obchodního zákoníku o novelizaci paragrafů 134 a 192. Změna těchto ustanovení by byla doprovázena přechodným ustanovením, které by potvrzovalo platnost pracovních smluv uzavřených před účinností zmíněné novely. Podle našeho názoru by tato iniciativa mohla významně pomoci zvýšit právní jistotu podnikatelské veřejnosti i v oblasti daní a sociální ho zabezpečení. Její konkrétní provedení je však stále předmětem odborné diskuse.
Pokud byste chtěli konzultovat tuto problematiku ve vztahu k vaší společnosti, nebo posoudit a případně upravit existující smluvní vztahy mezi statutárním orgánem a společností, kontaktujte prosím autory článku.
Zdroj: KPMG
