Odborníci ze Saxo Bank zpracovali komplexní globální makroekonomický a investiční výhled na 1. čtvrtletí roku 2013, který je poměrně skeptický (lze ho získat zde). Proč očekávají až o polovinu nižší hodnoty různých ukazatelů, než je průměr u většiny ostatních podobných prognóz?
Důvodem je, že naše modely se snaží více hledět vpřed, berou v potaz skutečné předstihové indikátory. To je jisté. Jako spekulaci nabízím tvrzení, že většinová komerční banka mimo investičního bankovnictví také přijímá vklady a poskytuje úvěry. Těmto klientům pak není příliš dobré přinášet predikci recese. Výsledkem by bylo, že by stáhli vklady, nebrali si úvěry a úroková marže by utrpěla.
Za největší problém roku 2013 považují analytici ze Saxo Bank (ve Čtvrtletním výhledu, zmiňovaném v první otázce) propast mezi zlepšujícím se finančním sektorem a klopýtající reálnou ekonomikou. Je už finanční sektor v dostatečné kondici, aby mohl přispět k nastartování ekonomického růstu? Nejsou to právě banky, které svojí opatrnou úvěrovou a investiční politikou růst podvazují?
Banky (zejména v Evropě a zejména v eurozóně) jsou podle lidí z naší Saxo Bank v horší kondici než si trhy a politici myslí. Prvním důvodem je, že ceny akcií bank byly v roce 2011 stlačeny na velmi nízké úrovně jako reakce na reálné riziko nesplacení státních dluhopisů mnoha zemí. Kroky Evropské centrální banky (ECB) obrázek o státních dluhopisech výrazně přikrášlily a kursy bank vyrostly na úrovně podle nás spíše přehřáté. Druhým důvodem je, že narozdíl od amerických bank evropské banky méně agresivně realizují zástavy hypotečních úvěrů. Třetím důvodem je, evropské banky odepisují a evidují klasifikované úvěry méně obezřetně než americké banky. Čtvrtým důvodem je, že na evropské banky se valí jedna regulace za druhou, v některých zemích navíc speciální daně. Trhy podle našeho názoru toto riziko podceňují.
Podle hlavního ekonoma Saxo Bank Steena Jakobsena je třeba nastartovat zásadní strukturální změny, které by vedly k podpoře podnikání a stimulovaly by investice. Jaké změny by to měly být?
Je třeba, aby došlo ke zvýšení flexibility trhu práce tak, aby se na trh práce dostali ti, kteří mají zájem skutečně pracovat, inovovat a zůstat v zemi. Žádoucí je podpora (i kdyby nepřímá) středního a malého podnikání, což je nejlepší tvůrce pracovních příležitostí.
Za hlavní brzdu strukturálních změn označuje zmiňovaný výhled Saxo Bank současné politické garnitury. Je reálné očekávat, že se v tomto směru letos něco změní, nebo bude pokračovat krmení bank namísto podpory podnikání?
Ano, ledasco se změní ale bohužel k horšímu. Až na drobné výjimky celá Evropa se z důvodu preferencí voličů posouvá k vyšším daním, regulaci, socialismu. Poslední dvoje volby v Česku byly zřejmým příklonem k socialismu.
Z čeho pramení očekávání odborníků Saxo Bank, že v 1. čtvrtletí 2013 dojde k silnému oživení americké ekonomiky a posílení dolaru? Půjde o začátek dlouhodobějšího trendu?
FED se ke krizi podle nás postavil lépe než mnoho jiných centrálních bank a rozhodli se stimulovat trhy tak dlouho, dokud neklesla nezaměstnanost na docela solidní úroveň. To mj. postavilo na nohy sektor bydlení a stavebnictví, a tak podpořilo americkou ekonomiku. Dolaru věříme, z mnoha důvodů publikovaných dříve. Na tomto místě připomeňme alespoň dlouhou historii dolaru jako bezpečné měny a značnou konzistentnost kroků FEDu.
Prognóza vývoje Evropy a eura je spíše skeptická a odborníci Saxo Bank nevylučují brzký rozpad eurozóny. Mohlo by k němu dojít již letos?
Vše záleží na politicích, opravdu jen na politicích. Ona ECB již dlouhou dobu není nezávislá tak, jak by centrální banka měla být. Aktuálně se zdá, že největším rizikem pro celistvost eurozóny je Kypr.
Měl by rozpad eurozóny stimulující účinek na evropskou ekonomiku?
Ano, měl by – stejně jako každá jiná krize – očišťující účinky. V tomto případě by nové měny zemí, které by opustily eurozónu, nejspíše silně devalvovaly, což by podpořilo vývozy (i kdyby pouze olivového oleje), příjezdy turistů, snížilo hodnotu závazků státu, prodražilo dovozy. Opačné efekty by nastaly u zemí z jádra eurozóny, které nyní nejspíše těží z – pro ně relativně slabého – kursu eura.
Pro rok 2013 předpokládají odborníci Saxo Bank poměrně turbulentní ekonomický i politický vývoj v Německu. Jaké budou jeho klíčové momenty?
Zásadního významu budou zcela jistě volby do německého Spolkového sněmu dne 22. září 2013.
Jaký by tedy mohl být dopad na českou ekonomiku, která je právě na Německo výrazně orientovaná?
V krátkém horizontu žádný, přestože lze v případě vítězství sociálně demokratické strany SPD (která za konzervativní CDU/CSU ke dni 13. 2. 2013 ztrácí podle průzkumu veřejného mínění 18 procentních bodů) čekat bouřlivé oslavy Miloše Zemana a nového předsedy ČSSD. Od roku 2014 by ale bylo možné očekávat změnu směřování Německa jako klíčového člena eurozóny.
Radim Dohnal je analytik Saxo Bank
