Hlavním řešením je podle Microsoftu silná digitální kultura v rámci podniku.
Dotazovaní pracovníci zaměstnaní ve společnostech se silnou digitální kulturou vykazovali 22% podíl pocitu vysoké produktivity, což je zhruba dvojnásobek průměru.
K příkladům dobré praxe digitální kultury může patřit následující:
- Omezte e-maily; neposílejte žádné e-maily (a na žádné neodpovídejte) po pracovní době.
- Vlastními průzkumy měřte spokojenost zaměstnanců s technologiemi, a podle jejich výsledků se zařiďte.
- Zaměřte se na sestavení pracovního dne tak, abyste umožnili flow čili hlubokou koncentraci na práci.
- Zvažte zákaz telefonů na pracovních schůzkách.
- Proveďte mezi zaměstnanci školení o příčinách a léčbě technostresu, včetně managementu využívání sociálních médií.
- Zaměstnance veďte k pravidelným přestávkám, vyhýbání se pracovním povinnostem po pracovní době a spíše osobní, než digitální komunikaci.
A co je nejdůležitější – berte to vážně. Jedná se totiž o něco, co manažeři – zejména ti v IT – rádi házejí za hlavu. Průzkum Microsoftu zdůrazňuje, že ti lidé, kteří jsou nejvíce technicky založení, mají nejmenší sklony k technostresu, a mohou mít tedy za to, že o nic nejde.
Technostres zní jako přechodná porucha, módní výraz bez nějakého většího významu. Ve skutečnosti jde nejspíše o ten nejnákladnější problém ve vaší organizaci.
Technostres způsobují změny v technologiích a tempo těchto změn bude i nadále růst. Umělá inteligence, datová analytika, robotika, internet věcí, virtuální realita, rozšířená a umělá realita – všechny tyto změny přenesou technostres na zcela novou úroveň.
Se zvyšující se rychlostí změny narostou i škody způsobené technostresem.
Skutečná změna kultury však vyžaduje čas.
Čas, kdy je na technostres třeba reagovat, je právě teď.
Zdroj: Computerworld.com
