Zná ji snad každý. Společnost Zetor Tractors, a.s. se sídlem v Brně-Líšni. Patří k několika málo tradičním českým podnikům, které dokázaly po roce 1989 v nových ekonomických podmínkách udržet svou po dlouhá léta zavedenou výrobu i osvědčenou značku. Náš rozhovor musel nutně začít právě u tohoto významného faktu.
Víme, že přežít a znovu se dynamicky rozvíjet nebylo jednoduché. V čem spatřujete hlavní důvody vašeho úspěchu?
Dosavadní úspěch Zetoru spatřuji hlavně v lidech. Jako hlavní silné stránky naší firmy vnímám zejména vysokou loajalitu zaměstnanců ke společnosti, kdy pro mnohé z nich je práce v Zetoru doslova srdeční záležitostí. Jako další velké přednosti bych zmínil pružnost v nalézání řešení problémů, a to na všech úrovních, schopnost improvizovat a reagovat na změny velice rychle. Významným faktorem úspěchu je samozřejmě i silná tradice značky Zetor a silné pouto našich zákazníků se značkou, kdy jádro naší zákaznické sítě se Zetorem spolupracuje deset a více let.
Jak velká je současná produkce Zetoru? Kolik činí podíl exportu a domácího trhu? Kam všude se vyváží?
Dnes Zetor vyrábí kolem čtyř tisíc traktorů ročně, z toho 90 až 95 procent směřuje k zákazníkům mimo Českou republiku. Tradičně silnou pozici má Zetor v zemích střední a východní Evropy, na Balkáně a ve Skandinávii. V současné době máme rozpracovaných několik projektů v Africe a tento rok jsme uzavřeli objemově významný kontrakt na dodávky traktorů do Iráku, kde byl Zetor v minulosti dominantní značkou.
V souvislosti s exportem se nabízí otázka, nakolik je pro vás fakt, že Česká republika dosud nepřijala euro, výhodou či nevýhodou?
Otázka jednotné měny pro nás není příliš palčivá. Euro je pouze jednou z měn v našem měnovém mixu. Obchodujeme rovněž v amerických dolarech, britských librách a polském zlotém. Pro nás by mělo přijetí eura smysl pouze tehdy, pokud by euro přijali i v Polsku a odpadla by tak rizika spojená s fluktuací polského zlotého k české koruně. I přes bezprecedentní současnou volatilitu měnových kurzů mám za to, že pro české exportéry je nyní česká koruna spíše výhodou. Současná dluhová krize eurozóny vede k výprodejům aktiv v rozvíjejících se ekonomikách jako je střední a východní Evropa a k oslabování národních měn těchto zemí. Slabší měna je pro nás jako exportéra nyní spíše výhodou, neboť prognózy ohledně ekonomického růstu Evropy a celého světa vůbec jsou značně pesimistické. Pokud se naplní tyto prognózy, lze očekávat zostřenou konkurenci v cenách ze strany ostatních hráčů – výrobců traktorů.
Hovoří se o změnách v oblasti evropských zemědělských dotací. Může mít jejich případné snížení vliv na váš odbyt?
Zemědělské dotace jsou samozřejmě velkým stimulačním prvkem na trhu zemědělských strojů a techniky. Zejména v Polsku jsou již několik let zárukou dobrých prodejních výsledků Zetoru. Na druhé straně dotace uměle navyšují poptávku po dražších strojích. Zatímco bez dotace musí farmář důsledně zvažovat návratnost své investice, v případě, že dostává dotaci, mohou při jeho výběru hrát roli i jiná kritéria. Domnívám se, a současné prodeje v Polsku jsou toho důkazem, že případné snížení dotací pro značku Zetor není strategickou hrozbou. Traktory Zetor přinášejí zákazníkovi vysokou užitnou hodnotu za příznivou cenu, a to zákazníci s omezeným přístupem k finančním zdrojům oceňují.
Jak funguje v Zetoru řízení finančních toků a rozhodování v této oblasti?
Řízení cash flow je jednou z priorit finančního ředitele a jím řízeného finančního úseku. Ve finančním úseku Zetor Tractors probíhá na týdenní bázi plánování cash flow celé skupiny Zetor, tj. včetně zahraničních afilací. Cash flow se plánuje vždy na tři měsíce dopředu, přičemž na každý týden, respektive měsíc, jsou příslušným úsekům a dceřiným společnostem přiděleny cíle v oblasti inkas pohledávek, plateb za materiál, služby, plateb mezd a odvodů, investic a čerpání úvěrů. K tomu jsou přiděleny měsíční limity zásob, to jest na materiál na skladě, rozpracovanou výrobu, hotové výrobky a zboží. Prioritou je udržet vyrovnané cash flow při minimalizaci nákladů na financování z externích zdrojů. Rozhodnutí, která mají přímý dopad na cash flow společnosti, jsou vždy konzultována s finančním úsekem, ať již se jedná o stanovení platebních podmínek pro odběratele a dodavatele, řízení zásob, rozhodování o investicích atd.
V kterých oblastech chodu firmy spatřujete největší možnosti úspor výrobních a provozních nákladů? Jakou roli přitom mohou hrát moderní informační technologie?
Mám za to, že je třeba věnovat permanentní pozornost všem složkám nákladů společnosti. V oblasti variabilních nákladů se zabýváme projekty zaměřenými na snížení materiálových nákladů, jako je hledání alternativních dodavatelů v nízkonákladových zemích či technických řešení s nižší náročností na materiálové vstupy. Další podstatnou složkou jsou přímé mzdy, plánování výrobních kapacit a systematické řízení zvyšování produktivity práce. Co se týče fixních nákladů, zde již druhým, respektive od včerejška třetím, rokem úsek controllingu zastřešuje projekt řízení fixních nákladů, jehož podstatou je udržet fixní náklady pod hodnotou v celoročním plánu, a to jak v agregaci, tak i v jednotlivých položkách podle jednotlivých úseků. Stejný princip platí i pro podíl fixních nákladů k tržbám, který se snažíme udržet pod plánovanou hodnotou, a to bez ohledu na skutečný objem tržeb. V praxi to znamená, že v případě, že při sestavování operativního plánu na konkrétní měsíc předpokládáme objem tržeb nižší nežli v celoročním plánu, hledáme úspory v nákladech tak, abychom splnili plánovaný podíl fixních nákladů k tržbám. Naopak při vyšších tržbách se snažíme objem fixních nákladů v absolutní hodnotě udržet a dosáhnout tak lepší hodnoty podílového ukazatele.
Jak velký je podíl prostředků, které můžete – nebo spíše musíte – věnovat na inovace výrobků a vývoj nových?
Výzkum a vývoj je Zetor Tractors prioritou. Jednak proto, že konstrukce a design našich traktorů probíhá v drtivé většině přímo v Zetor Tractors, jednak i díky současnému značnému množství úkolů technického rozvoje. Hlavními projekty našeho R&D (research and development) v roce 2011 a 2012 je sériová výroba motorů splňující emisní limity Stage IIIB, vývoj inovovaného středního traktoru Forterra HSX a HD a vývoj těžkého traktoru Maxterra. Kromě těchto nosných projektů probíhají další dílčí projekty technického rozvoje, jako je projekt snižování hlučnosti, nový design kabiny, atd. Objem prostředků jak provozních, tak investičních je řádově přes sto milionů Kč ročně.
Jak byste z vašeho pohledu charakterizoval podnikatelské prostředí v České republice? V čem vidíte největší brzdy podnikatelských aktivit?
Jsme společnost, která je v České republice dlouhodobě etablovaná a má v této zemi dlouhou tradici, nejsme tedy firma nově založená na zelené louce. Co se týče našeho předmětu podnikání, určitě bychom uvítali větší podporu našeho zemědělství. Dalším přínosem by bylo zjednodušení daňového systému a daňové legislativy. V době krize jsme postrádali nástroje umožňující pružněji přizpůsobit výrobní kapacity, respektive lidské zdroje, výkyvům v poptávce a zakázkové náplni, zkrátka obdobu německé „Kurzarbeit“.
Poslední otázkou se nemůžeme nedotknout celé Evropské unie, která prochází závažnou krizí, způsobenou ekonomickým vývojem v některých zemích. Jste při pohledu do blízké a střednědobé budoucnosti optimista nebo spíše pesimista, pokud jde o hospodářský vývoj v Unii, její konkurenceschopnost, existenci eura, a podobně?
Osobně věřím, že projekt evropské ekonomické a měnové integrace má smysl. Současné problémy jsou podle mého názoru spíše politického charakteru. Dluhový problém má dnes každá ekonomicky vyspělá země, která se v letech 2008 až 2009 musela vypořádat se sanací finančního systému zasaženého hypoteční bublinou a fiskálními stimuly na podporu ekonomického růstu. Podobný problém jako EU mají i Spojené státy, které ztratily AAA rating jako první z vyspělých zemí v řadě. Problém EU, respektive jejich periferních zemí, je myslím spíše ve funkčnosti celého aparátu EU a v nastavení kompetencí centrálních orgánů a institucí. Nelze ovšem zapomínat na to, že politická garnitura v jednotlivých zemích musí jednat zodpovědně a s vědomím horizontu, který překračuje standardní volební období. Předpokládám, že dluhový problém EU bude v nějakém časovém horizontu vyřešen, i když můžeme očekávat další turbulence na finančních trzích minimálně celý příští rok. Euro podle mého názoru přežije, otázkou je zda v dlouhodobém horizontu nebudou muset některé země euro opustit a kolik nových zemí společnou měnu zavede. Současné oslabení eura je pro exportéry v EU a jejich konkurenceschopnost výhodou.
Portrétní fotografie: Jaroslav Kříženecký
